Errata - ve druhém slově nahraď "ženo" za "muži" :3... chybka se vloudila, pardon.

Boha, ženo, jak Ty umíš vyprávět a podat!!Jasně, semtam by se chybky našly, už zmíněná místy vata, whatew, ale... Nemůžu si pomoct, Tvůj styl mi neuvěřitelnhě připomíná Loukotkové Medůzu, nevím ani, jak to popsat - to, jak občas je

n třeskneš do popisu a zároveň strašně umně necháš na čtenáři aby si domyslel - ať už mu na konci jeho ideu opět vezmeš a zkroutíš dle svýho názoru, nebo ho necháš si domýšlivě představovat že "ví, co jsi tím myslela"...T., O., strašnej masakr, tohle. Má nejvyšší úcta a že rukulíbám... Kurva, tohle  a takhle tak sem tam umět :)!!

Byla to naprostá náhoda, klasické kliknu-vidím-líbí se název-zkusím :)...Není zač, to já děkuju, bylo to báječný překvapení najít Tvoje díla, jednoduchý, neskutečně čtivý, poetický... budu se ráda a často vracet :)!!

Možná svým způsobem obyčejný příběh, bezpochyby však neobyčejně dobře napsaný.Krásné!!

Krásný!!t.+o.

Krásné!!Tip ;).

Opět - úchvatný.t.+o.

Úchvatný!t.+o.

Nad vyprávěním, které by mohlo působit jako "pouhý" (byť dobře napsaný) popis se ladně klene pointa, která obloukem spojuje otázky z počátku s těmi v závěru.Už nejde o dohady zdali by postava jednala či nejednala jinak, ale o fakt, že samo právo se této otázce vyhnout, a s ním i svoboda moci při zpětném ohlédnutí zpytovat toliko a právě jen to, co skutečně udělala -nikoli to, co udělat mohla, kdyby...- jí byly od počátku (tím, že před ní byl maminčin skutečný stav tajen) upřeny (BTW bezmoc z odsouzení, navíc in absentia, k tomuhle doživotnímu myšlenkovýmu žaláři je IMO dokonale frustrující... fujfuj :) ).Jinak opět výborně zvládnutý způsob zpracování; moc se mi líbí jak se pomocí neokázalýho, prostýho (v tom nejlepším slova smyslu) vyprávěcího stylu dokážeš protáhnout kolem míst kde se takhle náročný téma nevyhnutelně dotýká povrchnosti a klišé ;).

Nad vyprávěním, které by mohlo působit jako "pouhý" (byť dobře napsaný) popis se ladně klene pointa, která obloukem spojuje otázky z počátku s těmi v závěru.Už nejde o dohady zdali by postava jednala či nejednala jinak, ale o fakt, že samo právo se této otázce vyhnout, a s ním i svoboda moci při zpětném ohlédnutí zpytovat toliko a právě jen to, co skutečně udělala -nikoli to, co udělat mohla, kdyby...- jí byly od počátku (tím, že před ní byl maminčin skutečný stav tajen) upřeny (BTW bezmoc z odsouzení, navíc in absentia, k tomuhle doživotnímu myšlenkovýmu žaláři je IMO dokonale frustrující... fujfuj :) ).Jinak opět výborně zvládnutý způsob zpracování; moc se mi líbí jak se pomocí neokázalýho, prostýho (v tom nejlepším slova smyslu) vyprávěcího stylu dokážeš protáhnout kolem míst kde se takhle náročný téma nevyhnutelně dotýká povrchnosti a klišé ;).

Prostřední část mi okamžitě evokovala dialog manželů Dashwoodových z Rozumu a citu od Austenové :))

Wow.Nepamatuju kdy jsem četla něco takhle dobrýho. Žádný výplňový tlachání, každá věta je nabitá obsahem, každá pasuje za tu před ní a před tu po a tak se nenápadně a přitom přesně jako hodinky slejvaj jak potůčky do řeky při jarním tání, a po dočtení zanechaj přesně takovej pocit, jako když se na konci února nakláníš z mostu nad bystřinou a víš, že bys neměla bejt překvapená, ale stejně se ptáš sama sebe, kde se proboha všechna ta ryčící a valící-se spousta vody vlastně bere...t.+o.

Aww... Slušný nejen na 15

o cirikle gilaven amen sam bial peste kada so me kamav skiriinel kamav  olaco jilopenel   kana avlacasokamosce mario

Tuhle jsem náhodně a poprvý otevřela cosi Tvoje, a hned první odstavec mě rozbil tak že mám ten tab furt vodevřenej a sem tam tam znova zakroužim. Eště jsem si netroufla to dočíst, ale byla jsem tak zvědavá a malsaná z těch pár vět, že jsem zabrousila i sem. Je to skvělý!Pojala ´sem tušení, že Tebe číst bude ještě pořádnej duševní orgáč.Du si to hnedle empiricky ověřit :3

Wow.Dokázat intimní introspekci podat takhle citlivě civilním způsobem je veliký, ale veliký umění.Je to skvostný; okouzlující a působivý...

Několik velmi silných momentů; popisně pravdivých (pravdivě popisných?) a přece ponechávajících prostor pro čtenářovu imaginaci.T.

Stylem a stavbou jsi mi připomněl/asocioval guy-e...Milounký. Líbí.

Děkuji za avízo.Obávám se nicméně, že nejsem schopna konstruktivnější kritiky než čistě subjektivního "Líbí. Moc..." ^^´

Líbilo - nikoli nejméně proto, že jsem nejspíš potřebovala připomenout, že za "Jsme v tom ale zajedno, že si dělám legraci...?" se jde schovat vždycky.Osobně mi pak právě takovýhle druh šaškovství přijde osvěžujícím způsobem příčetnej.

Wow.Okay, o nevypsanosti, konkrétních chybách et cetera už tu psali jiní výše, nebudu tedy nudit opakováním již řečenýho.Tak či onak, myšlenka za oponou samotnýho textu (nehledě na jeho drobné nedokonalosti) je ohromná; nosná, aktuální a nadto podepřená nápaditým zpracováním, který jí brání upadnout do kýče, k němuž by tematika mohla svádět.T.+O.; líbilo moc.

Milá, neznám, nebo spíš - nikterak dobře a blízce. Jen mi to nedalo, a podle Tvého vyprávění jsem se snažila najít nějakou dobovou mapu, pátrala jsem dosti dlouho i po tehdejších trasách tramvají... a asi po čtyřech hodinách dávání-si dohromady a porovnávání s Tvým příběhem jsem našla  tuto: http://iprpraha.maps.arcgis.com/apps/MapJournal/index.html?appid=7b7eccf7075f4d23bf62b6b1d689aa3cTu jsem porovnala se soudobou https://mapy.cz/zakladni?x=14.4858714&y=50.0795133&z=17&base=ophoto&source=base&id=2070611&q=Stra%C5%A1nick%C3%A1 a s dobovou trasou tramvaje č. 10... a bylo to doma O:-)

Jani, děkuji :)

Děkuji za osvětlení :)...!!

Hmm... Ta cestička polem, o které mluvíš - je možné, že byla na tu, která vedla podél hřbitovní zdi víceméně kolmá a že vedla přibližně z místa, kde je dnes křižovatka ulic Izraelská a Pod Kapličkou? 

Podmanivý a hluboce osobní příběh. Obdivuju Tvou schopnost podat jej bez zbytečného melodrama, ke kterému by to kupříkladu mne, hádám, určitě táhlo - to je velké umění, Jani. Trochu mi Tvůj vyprávěcí styl připomíná Pagnolovu pentalogii "Jak voní tymián".Rozhodně tip, a moc ráda se v budoucnu vrátím potěšit se Tvým vyprávěním.

"...Moji spolupoutníci se ihned obracejí a nabádají k návratu, zatímco já, očarovaná tímto děsivým přírodním divadlem tu stojím jako přimražená a po chvilce dokonce postoupím o několik metrů výš a vylezu na kámen, který už je mimo dosah stromů. Jsem si vědoma hrozícího nebezpečí, ale je tu něco silnějšího než strach..."Ano, tomuhle rozumím, prožívám to podobně, už odmalička... Jsou chvíle, kdy pro fascinaci nějakým přírodním jevem zapomenu na všechno okolo - a kolikrát i na to bát se ve chvílích, kdy bych nejspíš měla :).Díky za milé vyprávění, okouzlilo jako vždy.

Opět příjemné a poučné počtení... Děkuji :)!

Jani, je nějaká přímá souvislost mezi geologickým podložím a konkrétními endemickými druhy flory? Případně jaká? Teď možná hloupě plácnu, ale třeba nějaké specifické PH vulkanické půdy, nebo něco podobného - laicky řečeno, "toto roste jen a právě zde proto a proto"...?

Itálie zase z trochu jiné stránky, ale proto o nic méně zajímavě. Hezké a povedené ;).

Jani, krásné.

Vesuvanko,děkuji za podmanivě sugestivní vyprávění; ráda jsem se poučila. Ať se daří!

Milá Vesuvanko, srdečně přeju ať se výstava vydaří, a moc ráda se zajdu na Tvé akvarely podívat. Mám to za rohem a ostatně už dlouho si slibuju, že kočkavárnu Freya musím navštívit - a Tvá výstava je motivací, které nejde odolat, i kdyby byl býval jeden chtěl... A jako že nechce :).

Hej, ale proč jako ne ;).Mě se to asi líbí celý, teda, osobně tam taky vnímám ten jakejsi rozpor, nebo jak to nazvat, možná příliš ostrej přechod mezi náladou prvního a druhýho odstavce, ale koneckonců právě ten mě vytrhl z obvyklé chyby přliš dychtivých čtenářů, a sice podvědomého předjímání toho, co asi přijde dál - což by bylo prímový i samo o sobě; text pak tomuto pocitu stejně zdatně sekunduje.Už jsem to někde říkala, ale opravdu mě baví tvý umění práce s formou :).

"...teď krvácímusí..."Podobně jako Alenakar, hodně na tom dělá to překvapení, což je samo o sobě super, ale krom toho, vono je to, Honzyku, dobrý! A je to dobrý i na druhý a třetí a další a další čtení, takže to vážně není jen o tom šoku.Je to bezvadný, rytmem takový jakoby guy-ovský, přijde mi, ale zároveň ta sympatická uměřená míra metafory bez sklouzávání do melancholie, a když, tak podkreslený černohumornou, ironizující skepsí jako by celý tohle dílko někde v rohu nevtíravě, nicméně nanejvýš čitelně oštemplovala jako "made by Honzyk".Nnnajs, prostě najs.T. plus O.

Týbrďo... Poprvé po letech jsem si vzpomněla na jednu zastávku autobusu, co se "Zelená liška" jmenuje, a já kolem ní chodívala za svým prvním milým... A Tvoje verše k tomu nečekanýmu nostalgickými zásahu promlouvají více než přiměřeně.("...znenadání...")

Ouhohó!Takovou sílu do takové jendoduchosti, to se musí umět, aby to byl lehoulinký taneček, a ne styl ´slon mezi porcelánovými slovy´...Přesvědčivě zvládnuto, bez váhání tipuju.

Stanislav už to výše řekl i za mne.Hmm, „duševní hmota“... Ten obraz se nějak zavrtal - a zrovna je taková divoce větrná noc... Jéje, to bude ráno hlavobolu z myšlenkobraní :)T.+O.

Wow.Moc obdivuju, jak dokážeš obsáhnout tolik jak vyřčeného, tak k domýšlení čtenářovu, ve formě nebála bych se říct až přísné a strohé. Umíš si pohrát se způsoby, kterými je možno na příjemce sdělení působit; je to svěží, je to jako rána mezi oči a je to „Hej, sem se chci vrátit, přečíst si to ještě jednou... dvakrát... Xkrát... a pořádně se v tom povrtat...“.

Umění miniatury – ne třeba ještě zcela zváldnuté, ale rozhodně na nejlepší cestě k tomu. Upřímnou závist ;).T.

Prostě umíš ;).

Hele... jako jo. Moc jo :).Ta energie bez problému dosáhne až a čtenáře, přitom neucintaný, trocha tý naděje, trocha tý nezbytný (sebe)ironie, kdyby náhodou – vždycky jsem obdivovala tuhle schopnost přenýst relitu do lyrickýho vyjádření a neubrat přitom na síle ani jednomu.P.S.: A... bylo to? Well well well...?

Za mě je todlencto za jedna. S hvězdičkou. Moc se mi líbí jak nevokecáváš, síla samotný výpovědi by se, přijde mi, pod přívalem více slov... Eh, zbortila? Chm, možná... co já vim, žejo :).Ukládám do oblíbenejch s mentální poznámkou "Pozdějc důkladně prostudovat"... A za Téčko, to je jasný. Fakt oceňuju tuhle prostor poskytující domyšlenou prostotu, to zdánlivý "kde nic, tu nic", skrze kerý najednou, ani nevíš jak, stojíš tváří v tvář debalastovanýmu obsahu a jediný co zvládneš je nad tou mocí jen s zírat s vodevřenou pusou.Bravo!

Errata et corrigenta po sedmi letech: Název rozhodně věro/(v)hodný...

Tak mě jen při náhodném návratu napadlo...K tomu Ernstovi v zádech...Ten citát "Otoč se k Slunci čelem a stíny padnou za Tebe..."-jeho, alespoň kam mý (ne)znalosti sahaj´...Paralela, nebo jen náhoda?I když z náhod se mi Tě neche podezřívat... 

Zdravím, má Í....

Vrátila ´sem seprej jak ti dobří holubia připomnělo se mi...https://www.youtube.com/watch?v=GDewf25prnk - to k prologu, úsměvně

"...a honba za něčímbývá útěk před sebou..."Umíš, děvče... 

P.S. - melassa se, kupříkladu, mimojiné používá také jako zvlhčovadlo do tabáků pro vodní dýmky. 

Naprosto to nedává smysl, je to prosto všech racionálních vysvětlení - ale už první odstavec ve mně zanechal takřka hrabalovsky znepokojivou sladkost dojmů, jako by to byla čirá reverse Příliš hlučné samoty."...Toho večera jsem se rozšoupl a objednal si u našeho stánkaře nejdražší pizzu, co měl. Trval jsem na pravém parmazánu..."-Od doby co jsem někdy v devíti letech četla Máj jsem uvažovala o možnostech uplatnění oxymoronu v próze... Těch dvacet let čekání na dokonale ilustrativní příklad se vyplatilo. Jsem upřímně dojata. Bravo!"Zapomněl v tramvaji boty a musel si koupit nové..."-Jak nemám ráda moderní instituci internetových zkratek, přestože ji uznávám coby neodmyslitelný dobový efekt, na tomto místě se mi chce napsat ROFL. A dodat "Bylo by to vtipné, kdyby to nebyla pravda" - stalo se mi minulý rok něco podobného. Eh... stalo se mi vlastně přesně tohle. Nepřišlo mi to vtipný, byla jsem zrovna dost švorc - a botky nejsou levný zboží zrovna... Nepřišlo mi to vtipný. Ale asi bylo. Což je pro mne poučení o tom, že se tyto dvě úrovně/vrstvy nemusejí vzájemně vylučovat.-Lehce čtivé, milé, vtipné... Chválím velice!!-T., samozřejmě.

Mí rodiče žijí nedaleko - pod Lichnicí.Mé prozkoumávání tohoto kraje se ještě nedobralo až ke "Kuňce", přesto mne díky Tvým popisům láká - snad i pro takřka atavistické, nekognitivně vysvětlitelné pocity blízkosti, kterou ve mně zanechává z Tvých popisů.

Síla Tvé vášně pro ona místa se přčenáší do Tvých děl a z nich i na čtenáře.Děkuji, že tímto způsobem mohu participovat na takto hlubokém srdečním zaujetí a sdílet jej s Tebou.

Snad se ještě vrátím, abych Ti napsala něco konstruktivnějšího - prozatím však nemám slov ani dechu k nim.T.+O.

Tvá něžně uvědomělá vyprávění a neskutečný talent pro sdělení dojmů, cit, s nímž se vyhýbáš klišé, která jsme vytvořili z přírodních obrazů a vytahuješ pouze jejich podstatu, očištěnou a znovu volně dýchající, mne nepřestává okouzlovat.Děkuji.T., samozřejmě.

"...Klidný je tep žhavého srdce..."Přivodilo mi asociačně srovnání s "...Klid rychlému srdci jen peklo přináší".K zamyšlení.Zdravím...!!

"...Naproti břichatý pán s pohrdavým pohledem člověka, kterého už nic nečeká..."-Jo, tenhle obraz mi taky už dlouho vrtá hlavou, ten poslední záblesk povinnosti "nějak se tvářit", když už si člověk konečně přizná že kde nic, tu nic - a tak se zoufalým úsilím nasadí alespoň to pohrdání, který má snad znamenat "Já to alespoň, narozdíl vod vás, vim, vim, vo čem to je a že to nikam nevede...", takovej poslední pokus koukat se na někoho či něco shora..."...Digitální hodiny u stropu ospale blikají dvojtečkou mezi hodinami a minutami..."-tady trochu vyrušila ta redundance stejnýho výrazu. Víc by mi tam sedělo třeba něco jako "...oddělující minuty od další celé..."."...A v každém okně každého domu se zrovna teď odehrává něco všedně velkého. .."-Jo, přesně - takový nenápadný vyjádření, a kolik nese obsahu, prostoru pro příběhy. Tuhle větu máš tak za tři jedničky s hvězdama jak ze Superstar, kámo. S-q-ě-l-ý...!!"...Zajímavé, jak se všechno změní, když je noc. Vždyť je jen o něco míň světla, jinak by mělo být všechno stejné jako za dne. Ale ne. Je to úplně jiný svět. Kdyby někdo najednou rozsvítil nebe, tak jak se rozsvítí v pokoji, možná bychom se nestačili divit, jak všechno vypadá jinak..."-A zase, jak jsem psala vejš - zase takový malý, nenápadný hodnocení co sedne jak prdel na hrnec a způsobí zaznamenáníhodný zemětřesení v integritě duševního světa...-Závěr má příjemně melancholickou atmosféru návratu na učňák, kolej... whatever... po dlouho odkládaný víkendový návštěvě rodnýho hnízda... Anebo klidně naopak.-Chtělo by to kapínek učesat/vočesat, ale náladou to dejchá, že ´sem chvílema zapomněla vlastní hrudník pravidelně zvedat a nechat zase poklesnout...T.+O. 

Tak takovýhle věci si posledních pár let už jenom myslim... Litovala bych inkoust, psát je - což ovšem ani náhodou není shodné s vyjádřením ve smyslu "Škoda inkoustu na to"...No nic.Nečekaně hodilo kapku zpátky.

Na "předem daném" neshledávám ničehožnic špatného... Pokud není POUZE a JEN ctěno...Brrr, z tý představy mě velmi hutně zamrazilo po zádech.

"...kvetla

že už nemohla vícvykvetla na chvíli z plnýchčerstvýchplic

odkvetla

a už vůbecnic…"Oj, Impresse, vždy nějak překvapíš.T.+O.Zapůsobilo - ne snad formou ani obsahem, spíš jaksi neočekávanou náhodností dosahu.A shodou okolností mám před sebou číšku červenýho Kagoru :) - to jen tak, vzpomínka na uplynulo, ale krásně se to sešlo...Zdravím !!

Kdyby tahle báseň byla obraz, byla by něco mězi náladou Moneta a prcizností Soběslava Pinkase.Sdělení zaujalo jednoduchostí použité hry.Líbí, moc.T.+O.

Líbí se mi, jak ono "Tak zase někdy" láká i děsí najednou.Povedenej experiment se stylem, rozhodně zanechal dozvuk kdesi na dně.

"Úsměv mám jako márnici"...A babička je věčná, to je fajný.

Emocionální dojem prvního přečtení - něco mezi haiku a Krchovským... Povedené!T.

Hej, od první sloky už se to jen rozvíjí a graduje...Skvělá existenciální miniaturka.T.+O.

Nevšedně empaticky popsaná zrádná vnitřně dívčí duševní dichotomie...T.

Podivné, lákavě znepokojivé překvapení pozdního večera/brzkého rána. Rozhodně se vrátím za účelem prozkoumání hlubšího, nežli jsem aktuálně schopna.Zaujalo, podráždilo mysl, rozbouřilo představy.*

<IMG SRC=https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/fotografie/286872/>

Podivné, lákavě znepokojivé překvapení pozdního večera/brzkého rána. Rozhodně se vrátím za účelem prozkoumání hlubšího, nežli jsem aktuálně schopna.Zaujalo, podráždilo mysl, rozbouřilo představy.*

Podloubí - prostor pomíjení...

Hele... Upřímně, po dlouhý době jedna z Tvejch, co... neurazila, ale nenadchla. Jestli mi přijde moc svázaná jakýmsi vnitřním tahem, nebo co...

Jako vždycky, Ty holomku - co Ti má k takovýhle kráse jeden asi říct, co?Mě pěkně sejříš, drahej gáji ;).

Old good story never fails.

Vášnivá.T.

Tertium non datur?Netipuji s vědeckou zvědavostí pro to jak dlouho zůstanu naživu, abych mohla zpovzdálí uctívat Tvé dílo...

Woe, tohle... "..."Odpusťte mi, že jsem geniální, odpusťte mi, že jsem lepší než vy, odpusťte mi, že jsem krásný a mladý, odpusťte mi, že jsem o tolik inteligentnější než kdokoliv jiný! Já za to nemůžu, to samo, nemyslete si, to není žádnej med, já si svou dokonalost nevybral! To ona si vybrala mě! Nedovedete si představit, jak to občas všechno bolí!"..." se neodpouští!!To se jen závidí!!

Nemáš nás rád - nám nevyšla sbírka... Ale kdo by Tě jinak čet, žejo ;).Stejně jsi nejlepší, tak si uštřim práci - mačkat klávesy dá tolik práce - nač slyšet chválu od těch, kteří nemají obrovskej pozlacenej penis, žejo ;-P...

Hech, seš klasik prostě :).

Tywe, jestli potřebuješ, napiš, obohatim Tvou složku s lesbian pornem bo Tě vezmu k nám na periferii... Protože´s zjevně neviděl holky se skutečně prát :P

"...kníratí hipsteři

masturbují jaro..."Chech. Čekala bych, že to s Tebou pude vod desíti k pěti, hochu, ale furt ´sou tam momenty :).I když je to možná tou sedmičkou Kadarky, co mám v sobě - i tak to ber jako lichotku.Což, nepochybuju, bys bral tak jako tak ;).

Ježiš, Ty seš vážně boží vůl :).

T.+O.Gáji, jako vždycky nevím vůbec co říct krom faktu, že se mne Tvá slova, jak už je dobrým zvykem, mile, něžně a poutavě dotkla.Díky ;).

Skvělá. Tvoje.

T.+O.