Kroky
Kdy zapomněl jsi na všechno
. mezi námi.
Když zabouchly se dveře,
. jako rány
Zkoušky II.
A zas plnými doušky,
užíváme zkoušky.
Hlava už to nedává,
svědomí nám nadává.
Řešení
Můj milý mě nechce,
ale já chci ho.
Nevadí,
najdu si někoho jiného.
Okno
Dnes nejraději skočila bych z okna, ale je tam zima.
Přece nezmrznu.
Kdo jsem
Jsem pták, co ustřihli mu křídla.
Jsem mrak, co se vypršel.
Jsem noc, co nádherný den střídá.
Jsem zlý sen, co nadešel.
Slabost
A náhle si uvědomíš,
že život, co jsi dosud žil,
byl jen marným pokusem o žití
a jediné, co můžeš udělat,
Osamělá
Od včerejšího večera, kdy
Spolu jsme se procházeli
A téměřk soběnemluvili,
Mě napadlo jen jediné,
Zkoušky
Zkouškové se zase blíží,
jak kámen na srdci náš tíží.
Učení do noci na nás čeká,
i když už pes na Měsíc štěká.
Noc
Ručička hodin utíká,
nemilosrdně běží.
Noc své dveře odmyká,
bráním se jí jen stěží.
Příště
Jen tak smát,
bych se dneska chtěla
anemyslet na nic.
Za ruku tě brát,
Sny
Sny jsou prostě něco, co si mozek vymyslel, aby se bavil, zatímco tělo dále odpočívá.
7 týdnů
7 týdnů může krátkých být,
jak pro koho.
7 týdnů můžu jenom snít
a čekat. na koho.
Proměním se
A z nebe lehce padá déšť,
kapka po kapce,
snáší se dolů,
tvé vlasy smáčí.
Chvění není?
Proč vždy, když mám to, co chci,
chystám se rychle utéci.
Ptám se stále sama sebe,
nikdo zastavit mě nedovede.
Poslední polibek
Jak tam asi je,
tam za branami života,
(teplo, chlad)
nebo jen prázdnota.
Pro Tebe, Klárko
Poprvé jsem Tě spatřila,
už ani nevím kde,
snad na chodbě.
Tvář zachmuřenou,
Tvé okno
Světlo v Tvém okně svítí jasněji,
chtěla bych Tě vidět.
Dívám se do něj častěji,
měla bych se stydět.
Křídla
Přála bych si křídla,
abych jednou vzlétnout směla.
Přála bych si křídla,
Zemi bych celou obletěla.
Krásný den
Slunce svítí,
krásný den.
Z postele lehce skáču ven.
Roste kvítí,