charismatický text co si může dovolit před čtenářem i nějaké ty tajnosti..

pohádkové

líbí se mi to. Přijde mi to v rámci fikčního celku v sobě dobře suverénně vyšinuté a uzavřené. Věřím tomu a vnímám originalitu.

díky za odvahu - působí to silně. hranice mezi ano a ne je víc než dost elastická. 

skvělé téma, čistý řez manipulativní taktiky orálního balastu a intrikami dialogu,  líbí se mi ten postoj neangažovanosti, a nenasedání na ideologii promluvy, pokud cítím správně energii za slovy a rozumím slovenštině..

zajímavý autor!

s některými výčtovými výrazy bych byl opatrný "do klína lesa", "padaly hvězdy", tady se to zachraňuje tím koncem prázdného rámu jakési metaironie..

pěkně uzavřené do sebe..

líbí se mi ta suverénní a sebejistá  práce s motivy všedního dne, o co je text civilnější o to paranoidnější nátlak vyvíjí na čtenáře ho dešifrovat.. pobavilo :-)

ahoj, to by mělo viset v hospicu nade dveřmi .

:-)

po letech jsem vzal do ruky mého kdysi nejoblíbenějšího autora, že si přečtu jednu z jeho knih, kterou jsem kdysi doslova hltal a nadevše miloval (Kundera). Jaké bylo mé velké překvapení, když jse jí po chvíli čtení zase odložil.. nemohl jsem vystát způsob jakým autor vysvětloval své vlastní záměry a vysvětloval je psychologizujícími komentáři.. co bylo špatně? Já když se mi pan "K" líbil před 20 lety, nebo jsem už nějak špatný já nyní po letech, nebo je špatný ten text a i on už zestárl a působí komicky?

proč to ale povídám, - zpátky do reality: tady mám podobný pocit, je to velmi pečlivě sestavené, krásně to šlape, je to chytré, ale rozčiluje mne tam jakési skryté mentorství. Chybí mi tam slza existenciálna. Ale třeba jsem jen jinak (roz)laděn a měl bych mlčet. Každopádne klobouk dolů - profesionální text a nezlob se za moji naivní kritiku :-)

ano ty miniatury jsou fantastické, obdivuji jak málo slov ti zde stačí na přeskočení jiskry v textu, na to sepnutí mezi relativně běžným veršem a zauzlením co mi hlavě spustí poetický alarm. Ta autorská odvaha a sebevedomí například ve verši 

když končí podlaha poprvé nalézáruce a nohy

​je obdivuhodná a je na místě. Dokázala jsi ty miniatury i přes odvážnější našlápnutí zkušeně ustát bez balancování.

:-)

plasticky podaná psychologie vychovatele na podkladu poetického jazyka s básnickou zkratkou na konci - nezaměnitelný styl a2a2a,

nelze nevybrat

zesnul šlechtic mezi Písmáky, noblesní kritik ručící za své výběry kreditem citlivého a dlouhodobého redaktora a bravurního básníka, kterého těžko kdo nahradí. Neměl zapotřebí se opírat o berle literárních teorií a konstrukcí, debatovat v klubech či pod díly, jeho cesta byla cestou srdce a víry ve spojení s intuicí. To vše podloženo velkou pracovitostí a systematičností. Jeho jeden mlčenlivý výběr u začínajícího nadaného autora vydal za deset rádobyhlubokomyslných úvah pod díly zavedených autorů od nás ostatních redaktorů. Plně si zaslouží vstoupit do Písmácké síně slávy.

Printe děkujeme!

krásné vánoce Jirko!

v závěru koleno trochu moc prodřelo nohavici, to bych nečekal :-) trošku spektakulárně přímočaré mi přijde "ze sklepů myšlení", ale pulzuje tím textem energie.. 

jsi hodně velký vůl víš to?

krom toho , vybereme-li na jedno zoomování víc autorů, vyčerpáme potenciální okruh možných adeptů až příliš rychle.. tolik kaprů zde zas není

Jinovata - nemyslím si, že je na Písmáku zažité jako nějaký signál, že založím-li sbírku, žádám tím o kritiku.. řada uživatelů sbírky nepoužívají, protože je ve virtuálním protoru považují za zbytečnou funkci, mne nevyjímaje..

na druhou stranu je dobré, když se trochu zůží kritizovaný prostor v autorově díle.. ale čekat na to až autor předloží sbírku a požádá sám o kritiku vede k čekání bez konce.

Viděl bych Zoom v pozici jakési kritické dílny, za hlavní přínos je ukázat to, že kritika není nic fatálního, že existuje více možných pohledů na kritizovaného a hlavním cílem je motivovat více autorů ke kritickému myšlení nad JEDNÍM objektem..

z tohoto úhlu pohledu jsem také PARADOXNĚ rád, že Medea na výzvu nereagovala a celé zoomování jen jednoho autora bude efektnější a cílenější.

já osobně bych koneckonců na tom, že někdo předloží sbírku a kritikové nad konkrétním materiálem bazírují a mudrují tolik netrval.

Ve výtvarném světě to funguje zcela opačně.. tedy, kurátor či kritik si vybere koho chce recenzovat a vybere i z jeho díla periodu, báseň , několik básní ..sbírku, prostě jakýkoli materiál, který zobrazí z jistého úhlu svého kritického vidění..., napíše kritiku, esej, nebo uspořádá výstavu.. už mnohdy se ukázalo, že kritik dokázal lépe strukturovat autorovo dílo než autor sám, a není divu autor často je příliš zahleděn do svého a ztrácí souvislost, nebo jí uvidí teprve sž překoná jistou etapu svého psaní.

Tedy za sebe je mi jedno zda autor sestaví sbírku či nikoliv, stačí mi si od něho přečíst několik děl a svůj obraz o něm mám. také to že autor musí s kritikou ssouhlasit pro mne není otázkou. je zde svoboda tvorby i kritiky, tedy níže nakousnutá témata mne netrápí.

rád napíšu kritiku na Jolanu, její sbírka je překvapením pro mne

rád napíšu kritiku na Jolanu, její síra mě příjemně překvapila

v té kosmické nekonkrétnosti je její síla

též jsem proti martinez, je víc autorka než kritička, co si pamatuji nedala hlubší kritiku, autorsky je reprezentantkou středního proudu, podle mého do redakce nic nového nepřinese

taková básnická rozcvička a,b,c.. a teď něco opravdového..

ta osnova spalavstalašli je po mé chuti násilná, jinak laděním připomíná (p)lameny táborové

bezvadná střední sloka a vůbec celý ten úsečný diskurz jdoucí přímočaře "pointě po krku" celá ta dobře formálně sestavená záležitost má pouze jednu "chybu", že je více skvělým příběhem než poetikou

moc se mi mimo úvahy o stejnosti což vnímám jako hlavní devizu ještě toto:

"Skutečně k sobě přisedají pouze příjemcishodně v blízké smrti, když oznamují stavby vět, tělesné transfery, holé střídání za obnaženější souvětí"

jako neotřelý úskok do střev jazyka,

ostatní věci trochu mimo mé hledí, sám si vždy  u tak dlouhé básně řeknu, zda je vše funnkčí zcela stoprocentně , zda nejde vypustit to či ono, atd.. tedy cítím stále obrovskou variabilitu dlouhého textu, který je možný tak i tak.. ale co netícím je ona fatalita je to tak a tak a nemůže být jinak.. vlastně popisuji jakousi řídkost a měkkost..

Jinak je to jak říká U. Eco sendvič, jedna vrstva s oním klíčovým sdělení a druhá je dekor svádějící čtenáře.. mne dekor přivádí do rozpaků, protože si nejsem jist jeho nutností zrovna v té a té formě.. a jeho přílišná mocnost mne odvádí od síly hlavního sdělení..

změnil bych po letech trochu křečovité zalamování, díky

to ano, snažím se s tím také bojovat a nepoužívat v poezii nadužívané pojmy a obraty, andělé, hnízda, racci, džbánek.. když už tak v nějaké neočekávané poloze, podle mého jsou zde použity jalově, stává se to každému mé osoby nevyjímaje samozřejmě

u mne zajiskřilo zde "když sepíšeme východ" kdy text vstoupil na tenký led , ale ihned potom sase vstoupil do bačkor :-) v ostatním textu trochu omáčkovitě plavu, racci, ryby džbánek, až příliš okatě poetické

skvělé kritiky kritiků, gratuluji k neobvyklému počinu. 

za sebe a sobě k mé kritické metodě jen dodávám ..

přestaňme řešit v poezii své bolísky a poškozená ega, své stále opakující se vzorce vztahů či své diagnozy a zaposlouchejme se do toho co poezii a svět skutečně tvoří, zkusme nachvíli vidět  jinak než ze své schránky.. co je tam dál mimo malý lidský a legrační horizont..?

Vidím poezii jako intuitivní vědu o světě, je mi bližší Edison než Mácha, inženýr z Nasa víc než kterýkoli poeta tokající svou lásku do sbírek.

Poezie musí být pravda , neuznávám příběhy pokud nenesou matapříběh a i pak jsou jen pomocnými nosiči struktur, bahno do kterého se teprve otiskne tvar. Neuznávám emoce, pokud nejsou nosičem vyššího cíle, nemám rád dětské obrázkové nudle v polívce..

Dost příběhů tedy, nahmatejme si svá žebra..

že je to postoj mezní, nebo jen ten jediný možný?

Vesmír s Vámi na zdejším pískovišti.-)

dobrý (úžasný) :-)

ja to tak líbivě kainarovsky, plíhavé, závěrečné vypointování svou primiivní doslovností zcela zničilo předchozí úsek textu pracně postavený jak domek z domin

to je dle mého poeticky mrtvé, složeno celé z klišé úvah, chybí tvůrčí vklad, jiskra, cokoliv..

sevřel bych obraz lípy a li-poa úže k sobě :-)

k Zoom, -- v rámci jednotnosti, protože nejvíc hlasů má zatím nick Jolana, jsem i já pro ni.

přemýšlím stále zda je v kontextu správné sloveso "říkám".. každopádně by standardnější bylo -mluvím-, nebo naříkám? kažpodádně, v takovejch 45 bude hůř .-)

doporučoval bych žádné náročnější věci nerozjíždět v prosinci,

 Tedy výstup z prvního Zoomu, pokud je to možné až na konci ledna. Osobně potřebuji na delší text minimálně měsíc času ale v prosinci je času tak málo, že to prostě z mé strany bohužel není možné.

Organizace kolem Zoomu moc není, důležité se v zákulisí (zde) domluvit a pak ve stanovený den publikovat, maximálně to bude jedna upoutávka aby bylo publikum připraveno.

díky za zprávu z Koncilu .-) SOS ano, prosím o dovysvětlení jak "závažná" je zmínka o závaznosti z bodu 3 .-)

Dále prosím o Vaše nominace na projekt Zoom.

SOS ano, Díky za zprávu z koncilu :-) prosím ještě o vysvětlení věty u bodu 3 nakolik závžná je zmínka o závaznosti kritické aktivity.

Pokud jde o projekt Zoom, prosím o nominace...

podle mne je ta metafora vztah/mesto obecně zajímavá ale v tomto textu zcela prohospodařená a zmařená svou polopatickou doslovností

vítej na palubu svatý muži! tvé řádky vždy nechávají povstat naději..

na mne to docela funguje, pravda ale jen když když zcela opustím jak píše jinovata přepálenou významovou linku a emoce a vnímám jen formální nakopnutí vypravěčského módu v samém závěru..