|
Principiální inkonveniencí této poemy jest zabřednutí v aspiracích na surplusní originalitu.
Signifikace poemy tak eskapuje jak čtenáři, tak pisateli. Poesie jest sice celistvost, demarkovaná řadou specifických signifikantů a determinovaná jako celistvost vlastní dominantou, nicméně básníkem selektovaná dominanta jest dominantou lacinou, neřku-li falešnou!
Strhněmež masky vyčpělým prismatům! Originalita jest atraktivní otrokářkou. Materia prima nepoetické poesie, charakterisovaná empiristickým positivismem racionalniho kriticismu, atomisuje raison d´être sub-existence v pochybných intencích poetových. Tradice tak dává za pravdu H. Heinemu, jenž pravil: "Líbám, tedy žiji!"
|
Písmák