SAMOVRAŽDA
Sekám se na kusy - pomalu od nohou
po kusech od prstů - chvěji se námahou
u kolen velký řez v bolesti provedu
kusy svých nohou uložím do ledu
POKLOP Z BETONU
Pudu do hospody, nebo nepudu.
Já nevím, už začínám se bát,
že ze sebe udělám pobudu
před někým koho chci milovat.
V UŠÍCH
povstaň a zesil.
přišel už čas na obrození
slyším jak mi to zní v uších
povstaň a zešil.
COGITO, ERGO SUM! II.
Koukněte, špína. Předhoďte ji psům.
Vymyjte ji z povrchu země.
Kdo že je to hrozné sémě.
COGITO, ERGO SUM! I.
Obrátím se naruby, když se sežeru.
Jsem psem.
Obrátím se naruby, když myslím,
tedy jsem.
ZACHRÁNCE DÁMSKÉHO POPRSÍ
PŘIŠEL ZACHRÁNCE DÁMSKÉHO POPRSÍ.
a nasadil mi nejlepší podprsenku
"Hle, pánské ruce, jak krásně drží a všude sedí. "
tak a tejmství je venku.
JÁSAJÍCÍ KRITIKA
"Jedu po železném mostě
a ne po zlatém.
Máte oči tak plné železa,
že máte zlaté mžitky. "
PO PŮLKÁCH CHODIT NEUMÍM
Dávámsi nohu za hlavu
v kloubu mě bolí a píchá.
Nedokážu to.
Zapadnu do davu.
pěkněs
pěkně barevná jsi.
přesně tohle jsi říkával
abys mi do omáčky
namočil moje kopačky
myšlenka I
je směšný bát se lebek a kostí
a pořitom mít pořád jedny u sebe
(umění nemilovat)
Můj život
jak scénka z kabaretu
(někdy se směje, jindy vysmívá)
si místo lásky zapálí cigaretu
protiřečení
čekám upřímnost a loajalitu
protože já sama jsem taková
více méně
čekám od života kvalitu
já budu chtít
jsem připravena být
jen čekám na povel
teď vydávám se za plevel
ale budu to, co budu chtít