|
Milá Želvo, tvá (na zkoušku) maturitní práce má z mého úhlu pohledu tři roviny:
1) ideovou, 2) obsahovou, 3) stylistickou
K ideové rovině motivační: Myslím, že tvá úvaha je míněna upřímně, respektive téma, o němž píšeš. Určitě ses myšlenkami tohoto druhu nejednou zaobírala, žhavily tvou mysl. Budeš jistě citlivá a hodná dívka.
K obsahové rovině: Otázku stáří redukovat na "bezvlasí" starých pánů a špatný vkus v oblékání není, Želvo, příliš šťastné. Prozraje věk pisatele víc, než si zřejmě připouští. V tomto punktu jsi zajatcem horizontu mladého člověka, který snad tyto otázky ještě řeší a přikládá jim větší význam, než ve skutečnosti mají. Ten, kterého moudré stáří již navštívilo, by se s největší pravděpodobností nad úvahou tohoto typu shovívavě pousmál, pln konejšivé blahosklonnosti.
K rovině stylistické: Určitě máš před sebou nadějný vývoj. Zřejmě ten dobytek "čas" nebo jeho bráška "nedostatek", jenž byl ti průvodcem při psaní, způsobil, že tvá dnešní práce není z těch nejvýstavnějších. Více nadhledu. Méně popisnosti a šablonovitých "slunečních svitů na lebkách..." Víš, to jsou takové literární prefabrikáty.
Ale jak říkám, myšlenka byla pěkná. Určitě zase něco napiš, rád si to přečtu.
|
Písmák