Písmák on a sen
krásnej sen mě se zdál
jak Péťase na mě podíval
já stála opodál
a on se blíži ke mě dál
tíha otázek
Každý den. každou noc.
jsem sama v pokoji a sama se ptám proč
ve škole se směji, učím se, povídám
sem tam občas, trošilinku klopítám.
technopopis
tuc,tuc,tuc,tuc
a zase další tuc
do hloubekmojí duše
ubírám se suše
Můj svět
V dáli za horama
v dáli za řekama
kde povrch je hladký
kde kluci jsou sladký
Moře
Tam, kde já přístup nemám
Tam, kde života sen předám
Kde slunce krásně posvítí
a fšechny oči jednou prosvítí
sen
Oblohanikdy nepocestuje
měsíc krásně svítí
Tělo mé zde neexistuje
ale má duše zde kvítí
nebe
Hvězdy na mě koukají,
když večer nastane,
kočky radši mňoukají,
když nebe povstane,
Okno do světa
Sedím doma a smutním
doma já se taky nudím
tma, šero a strach
je tu také prach
Zamilovaná až smůla
Po jednom sklamání, už sem zase normální
předtím jsem se chtěla utopit, teď sem radši v nebi
oslnil mě kluk s vlasy v hnědém
dlouhé až na ramena střižené
Půlnoční srdce
Hodiny odbijí
a srdce rozbijí
ke spánku se ukládám
a v duši už se rozkládám
Rosa smutku
na kameni rosa leží
a sluníčko na něj praží
dnes je krásné počasí
a já mám hrozné počasí
Šance
jedna cennost už mě opustila
a má šance na lásku se rozpustila
je vůbec na Zemi můj vyvolený.
a bude do mě zamilovaný.