::::ovíněná:::
a Eva co vzešla z Adama
utrhli jsme kouzelný plod
jenž skrývá poznání
tiše a v oblacích sním
schovávám se
Zády k civilizaci
seděla jsem na červeném koberci
pohledy propichovaly má záda
a když v zrcadle dotkly se očí
je to teď jiné
Mívám strach z výšek
a najednou stojím tak vysoko
teď však vím že spadnout
může jen mé tělo
Postupujeme
spojení touhou
na Zemi
ležela naše těla
doteky kreslil cestu
38
černá jako noc tam
v nekonečném vesmíru
tiše obchází když spím
v očích září smuteční žár
Trosky z citů
když šlapete po torzu mého srdce
vnímáte tu bolest .
Kam míří vaše kroky
neúctou oplývají duše poutníků
Nikdy nemyslím
nikdy nemyslím věštit ze vzpomínek Sleduj výraz
Chvíle pro život nedůležitě se rozplyne do ovzduší
Hodnotné zahazuji asi
Někde zpívá rajská omáčka konvice sněhobílá kakao na stůl a křik
Poslední dobou
Navečer přišla bouřka
blesky se jako o život snažily uchvátit publikum
A nebe jen zdáli pozorovalo
ty nezbedné hry svých dětí
moje sny
V noci když těla jdou spát
vychází na špacír po divokejch končinách
unavená, jde spát až k ránu
tajemství noci si nechává pro sebe
včera
jo asi jsem se rozhodla trochu bojkotovat svět, já nevím. Už mě tohle moc nebaví, jako se řídit vším, co je kolem, dělat to, co se po mně chce. Asi mám vzdor jen vhlavě, protože se o nic jinýho ani pokusit nemůžu. svázaná ve svým prostoru, bez jakéhokoli pohybu proti myslím ostatních není možný.
převleky drog
Oblečení v pláštích alkoholové lásky
náhlých světel
vidíme jen pud a fyzické hodnoty
protějšků v mlze kolem.
ztracení
V bílé mlze čekám na pomocnou ruku
šmátrám v bílé tmě, křičím a volám
však nedostávám odpověd'
ticho pohlcuje slova nářku
...
pod stanem utkaném z pavučin vzpomínek
ležím v opojení sladkých večerů s přáteli
a jehlou sešívám příběhy duší ztracených v nekonečných pláních ráje,
o nichž sníme a věříme jim jako světlu na konci
čas
plamínky v očích pomalu vyhasínají
umírají při vzpomínce na noc nad ránem
byla krátká než aby vystačila na svět
čas zneužívá ticha, tajněutíká
debata o hulení
* Viděls někdy agresivního vyhulence.
* 50-60% huličů si později píchne
* Alkoholici a huliči jsou defakto to stejný
* Vždyť oni hulili jak protržení (oni=otec+friends)
Uteč, ale ke mně
Déšť opustil mraky
řekls jen: a já jdu taky
Vím že bolest pálí
bude to jiné v dáli.
večerní obloha v úsobrně
Na orionově pasu hledal spásu mladý pastýř
jeho ovečky byly rozesety po obloze
a když zadíváš se na ně dlouze
uvidíš jak pasou modrou trávu
fénix
Fénix sedící na větvi
loď smrti v přístavu zakotví
V daleké zemi kouzel a snů
čeká na příchod osudových dnů
prostě
Prochází se kolem jako páv
Je na sebe pyšná
laská si svá péra a
střeží je jako poklad
slunce?
Slunce mi zase maluje obrázky
má temnou tuš a kreslí mi po zádech
jsou sladce popálená od jeho paprsků
hladí mě a pálí
možná úvaha?
Co je třeba udělat, aby hlediště pochopilo. Kam až musíme zajít pro ukojení chtíče. A proč vlastně dychtíme po slávě. Drahé kovy v podobě mincí a cenných papírů se nyní točí kolem Země místo pasátů.
jak se vymotat
V hlavě gordický uzel
mi uvázal neukázal mi
však jak rozvázat
jej
Půjdem na labutě?
Točím se dokola a křičím o pomoc
Řvu z plných plic, ale můj hlas se ztrácí v tichu
Nikdo neslyší, jen já
Jen já slyším hrozný smích ďábla
Strach
Podlezl pode dveřmi
a vloudil se dovnitř.
Ucítil obět
a jakoby ožil.
Tobě
Cucháš mi vlasy
a pohráváš si s nimi
Tvůj dech mi zvedá šaty
a odhaluje má odřená kolena
Novoroční káva
Uvnitř mého mlýnku melou se
zrna kávy pražená alkoholem.
Sypká směs vytváří kužely
a alkohol zvolna odtéká po mé tváři.
PuNKO
Zaklepal na hladové okénko mojí duše
Pozdravil, představil se a vešel
Mladý poeta
Bezmoc
Byl večer a Theo koukal na zprávy.
Byla válka, byl večer a Theo koukal na zprávy. Bylo tisíc obětí, byla válka, byl večer a Theo koukal na zprávy. Byli jsme v klidu, bylo tisíc obětí, byla válka, byl večer a Theo koukal na zprávy.
Myšlenky
Přišel mráček. Na moji jasnou oblohu.
Byl nevinný,
ale najednou přišly velké mraky, zatáhlo se
a já nevěděla, jak si s nimi pporadit.