Písmák Čínská síla
Popásám se v Da Fu Hao
na vařené rýži,
pak se jako mátoha o
stěnu opřen plížím.
Fronta na lásku
Co člověk, hlupák, nezkusí pro krásku. Jakoby neznal všech pravidel světa, Zaslepen stoupne si do fronty na lásku a tak to chodí již zimy i léta. Všichni si ukáží na něho, na hlupce, jak žije si ve snách a nedá si říci. Dnes však jen prohra dlí v srdcové postupce a láska za rohem opilá, spící.
O víle
Nicollette, ty vílo ze sna. Zima nejsi, podzim také. Léto, sic je krásné, vesna. Dím své verše křivolaké.
Růže
Co svět. Ne svět. Sad.
Ach Proč bych tvrdil tisíckrát,
co stačí říci jednou větou.
Mobilní telefon ano, či ne?
Mobilní telefon ano, či ne.
Věc jež má klady i stránky stinné.
Není však na světě předmětů žádných,
které by měly jen vlastností kladných.
Svatba
Naděje, ta krásná paní
nechala na stole psaní.
Zapomenout že mám na ní.
Otisk rtěnky na obálce,
Óda na mě!
JÁ JSEM TEN NEJLEPŠÍ BÁSNÍK NA SVĚTĚ(Samochvála sice smrdí,
ale Absinth na to prdí. )
Slečnám pěji
Tam kde voní slunce pásky,
trhá sladké sedmikrásky.
Mezi květy štěstí našla,
V očích slunce – luna zašlá.
Jiné kvítí
Život můj, pod sněhu krovem,
široko jen vlků vytí.
Srdce v křesle kolečkovém,
krom pelyňku nezná kvítí.
Dopadlo to špatně...
Načal láhev. již stou ze sta.
Řekl si: "To je ta cesta. "
Cesta v sladké zapomnění,
jíne cesty, žel, již není.
Ty tvoje deprese, ať shnijou v pralese...
Co mám dělat Nicollette,
abys smutná nebyla.
Když řeknu: "Zapoměň hned
na něho, na debila. "
Ptáček chlastáček
Absinth dělá glo glo glo.
"To se mi to povedlo. "
Řekl jeden malý ptáček,
pak netrefil na bidlo.
Překvapení
Kouknul sem se na dno láhve,
a tam na mě mává Jahve.
Tak to je všechno na pytel,
když chlastá už i Stvořitel
První pro Nasťu
Едет ночью паровоз,
едет к Тебе. полный роз.
А водитель все боится,
как об "НЕТ" бы не разбиться.
Superego
Což, bylo nebylo
(než se to zabilo),
tak se to v rychlosti
morálně zeblilo
...z háje
Pomalu
do kopce
s námahou strašnou
snažím se vyškrábat se splínů brašnou.
Aby se Nicollette usmála...
Kde se bere lidské štěstí.
Řekněte kde pramení.
Říkáte, že na rozcestí
uvidíme znamení.
Zdi abstinentky
Jednou večer říkám zdem,
že vylejvám se absinthem.
A zdi nijak neláká
dát si se mnou panáka.
Pozdrav Tristanu Tzarovi
Odpoledne vyproštěného lavinou
Jednomu z náčelník Královského
Úspěchu intenzivním dolině oživit
Služba ze vlastním několikahodinový
Tak jsem jí to všechno zaplatil...
Po třech pivech na stojáka,
vrána vožralá. a kráká.
Kráká sračky v opilosti,
chlastá dál a nemá dosti.
Paradox
Unaven večer, zapálím svíci
a plamen ozáří okolní stěny.
Sedím tu, sedím. Duše trpící
čeká tu marně. Verše zazděny.
Já, figurka z Warhammeru a jedno dost divný ráno
Tak nevím
Tak nevím, jestli to má vůbec smysl.
Ale někdo by asi nechtěl, abych tohle říkal, protože to bude znít jako rezignace.
Tak to být nesmí.
Pokuta za jízdu vlakem bez jízdenky
:-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-)
:-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-)
:-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-)
:-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-):-)
...do háje
Ukončete prosím výstup a nástup,
dveře se zavírají.
A dveře se zavřely…
Kam jedu.
Té Jedné
Chce se mi psát, tak verše tu plynou.
Píšu a nemluvím, neb hlas v hrdle styne.
Dělám, co mohu, jen ať nezhyne.
Nemohu Růží již nazývat jinou.
Rybník
Koupal jsem se v tobě snad tisíckrát,
a stejně tě, rybníku, nemám rád.
Vidím si v tobě malé děti hrát,
a stejně tě, rybníku, nemám rád.