Labyrint
Máš v sobě Něco Jano
co má zůstat utajeno
jsi temný labyrint bolestí
málokdo si k tobě cestu proklestí
smutno
Ani se nezeptáš jak dnes mi je.
proč cítím se mizerně
raní déšť bolest nesmyje
dál vše vidímčerně
Realita
Vzpomeň si kdo u tebe stál
když bylo ti nejhůře
to já tvé nářky posluchal
a vracel ůsměv do tváře
svádění
Tvé rty hoří plamenem svádění
v očích máš jiskry a hřích
k něžnému dovádění
láká mně tvůj sladký smích
Milování
Chtěl bych tě hladit a líbat po celém těle
v růžemi pokryté posteli
milovali bysme sevřele
a k ránu v náručí si spokojeně usnuli
Vyznání
Chceš po mě vyznání
lásky slova hřející
růžové zvonky vyzvání
když slyším tvá ůsta smějící
inspirace
jsi večná inspirace v milovanítva krasa mi septa verse nesmelekdyz se nase rty k polibku sklaniz nebe hledi spokojeni andele
Touha
lasko horis jak slunce na obzoru
jsi potrebna jak voda v pousti
pro drobny rozdil nazoru
zranene srdce se neopousti
deka
Pod deku dam ohrivaci lahev
zahreje tve unavene telo
pak uvarim ti caj,co rozproudi krev
aby se nam hezky povidalo