Písmák Čarodějka
Jsi svíce která svítí, jsi víla tajemná
Vzáblescích světla přemýšlím, o tom kdo tě opravdu zná
Já sám tebe hledám, vím že jsi tu někde ukrytá
Už jen tisíce let a dní, má duše bude spasená
Nejslabší z andělů
Nejslabší z andělů po probuzení je uspaný v bolesti dalšího dne čekání Tak potrestán za slzy od své matky výkřik ze sna do tmy noci Nechce už spát vracet se zpátky hodiny už odbyly den jeho smrti Byl cizí ten pocit, ale měl krev na těle strach v očích nikdy nekončícího sne Tak vlastní pocit sen ve tmě tichých Ve vzpomínkách smrti hlubší v smutku a pláči našel jsi den narození nejslabší z andělů -uvězněn ve své smrti- .
Zapomnění
Dál vpředstaváchv obrazech a rozjímáníDál opouštíš noc sámránem před svítáním
Dotknul ses něčeho co tu neníotevřel jsi dveře, snad se něco změníBlátivá cesta avpodzemí vchodještě jen zbývá poslední schod
Tajemné nauky atajemný hlastajemné dvojverší, zpřetrhaný časPocestní na cestě, kde čas nekončía rozsvícené pochodně jsou klidné vbezvětří
Dál vpředstaváchuvězněn vpavoučích sítíchDál upadáš sámdo roklí zapomnění