Louka plná vřesu
Zahvízdám dvakrát, poprvné nahlas, podruhé potichu,
pak přidám do kroku.
Doufám, že mu uteču,
možná bude menší odpor, když se vysleču.
Ostrá hrana
Beznaděj, nenávist a vztek schovali se do jedné ostré hrany.
Do ostré hrany, co tě může kdykoliv zranit.
Co tě ovládá, přejede po kůži,
po duši a pomalu tě rozkládá.
Jizva
Mrtvá krása uvízla mi na ruce,
jsou v ní všechny moje emoce.
Uvízla mi na kůži
jako trn na růži.
Přání
Jsem nejšpinavější ženou světa
a nechci prosit za odpuštění, je to jen věta.
Věta,co vyklouzla mi v kostele,
teď sám Bůh mi do rakve ustele.
Cizí
Vdechuju samotu a vydechuju prázdnotu,
cítím v sobě ještě kousek energie,
ale smutek mi ji všechnu bere.
Přesto se na povrch neustále dere.
Ona
Jsi květina, co voní.
Jsi dítě, co zvoní.
Jsi válečná bojovnice,
života věčná nevděčnice.
Panna nebo Orel?
Už nejednou si o mě život se smrtí hrál,
jen hodil mincí:
Panna nebo Orel.
čekal
Chlívek
Faleš číhá tu na nás,
na každém kroku jde po nás.
Já chtěla bych zničit ji a zmást,
já chtěla bych počkat si na ni a ze všech míst vykrást.
Budoucnost
Tělo už nevnímá a duše trpí.
Duše už umírá a tělo nelpí, aby žilo.
Co by ho mohlo zachránit, jen láská bez hranic.
čistá.