Písmák Toť vše drahý příteli
Procházíš a netušíš, něco Tě vede
taneční pohyb včel, nevíš kudy jsi šel.
Došel jsi až k břehům - krajní to možnost.
Nechce, nechce se na druhý břeh.
Baudelairova Mršina
Když scházela jsi níž níž na loucenaší s oblázky. když ležela jsi v tom stavu a sluncesvítilo na tvoji hlavu,odešel jsem a zanechal Tě mezipodzemními rozkladačia hladovým psem, který - jakmile seoctla moje silueta v dáli -zakousnut byl ve Tvé tkáni. A tak jsi, moje královno, rozpadla se. Však o mrtvých jen pěkně mluvme,netočíce se k nim zády,i ti staří Egypťané bili by se za tos námi.
la vanité
Uprostřed tanečního pohybu.
dřevění mi nohy.
Dřevění tak radikálně a rychle, že padám na tvář.
Ležím na zemi rozplácnut a umořen jako volské oko na pánvi.
Promluva k duši wasichu
Sedíce u bojiště,tvořím si své pohřebiště. popel a smutek,a kdepak je skutek. Skutek a čin ruku v ruce utekl a kdo ví, kam se schoval. Snad schován za stromem,čeká, až jej někdo odhalí a stane se člověkem činu.