Jsou rána kdy se nevstává

Jsou rána kdy se nevstává,protože Slunce své smutky topí v raní kávěa já se hned po ránu nechystámkonzumovat cizí depresea ztrácet čas v zácpách věčnosti
Jsou rána kdy ležím v posteliještě o minutu déle než povolují mravya v obětí tvého těla ochutnávám svou vlastní touhukterá se ještě nevsákla do tvých očíjenž chutnají po ráních přáních
Jsou rána co v kalednáří nemají čísloproč. protože jsou prostě první i kdyby byli už po sté
Jsou rána co těžko upadnou v zapomněnía jsou tu pro tebestejně jako já