Písmák 3 ROKY (PRASÁTKO)
rozbil jsem prasátkona zemi,na kusy,růžové . malovali jsme si budoucnostspolu. A každý denna mě koukalosvýma velkýma,kulatýma,hladovýma očima . ,a pocit prázdnotyv jeho břišese rozprostíraldo mé dušeplíživěa tiše.
RÁNO
Až kapky rosyozdobítvůj kvítek růžovýnad ránemlíbavým,časzastrčímrázněpod postel,hluboko . ,tak,jak jen Tya Jádokážemsplynout v jedno. Tahy štětcenakresím do mé mysliobrysy tvého těla,a zatím co budemesnídat něhu,po které olíznešmlsně všechny prsty,já v jízdním řádubudu hledat spoj,co přeje milencům.
OZVĚNY
Křičím do zdi,neslyšen. Chci rozumět tii být pochopen. A vztahkdysi . plný krásyasi .
NESLUŠNÝ
Na tvoje tělochtěl bych prsty hrát,až zazní v jednom mocném stenuv okamžik,kdy čas zůstane stát . .
Bubnem nechť je mi Tvůj klín,svou vášní do něj zabušímproniknu dovnitř a vrátím se venvzduch bude potem nasycen,vrátím se do tebe znova a znova,Tvá ňadra do svých dlaních schovám,a budu Ti šeptat něžná slova,že chci radši umřít,než Tě nemilovat,chci jenom tebea žádná jiná nenípropletenpolibky . doteky .
SRDCE
Máš sílu uzdravit moje srdce,nebo půjčilas mito svédo úschovy,kdo ví . . V hrudi mám tisíc motýlůa nepoznaný pocit, který se nedá popsat slovy. Zpívá, tančí,skotačí a jančí.
PODVEČER
zatím co budeš snít svůj sen na Tvoji kůži, jak na pergamen chci napsat tuží veršů pár par magických tahů a siločar. Láska, ta mnoho podob má, tak zkouším napsat co cítím já, jsem nakažen tou zvláštní nemocí, jak vystihnout to množství emocí, které mi v noci nedají spát, a nutí mě stále básně psát, s Tebou plakat, s Tebou se smát, do ouška šeptat: "mám Tě rád", jsi víno a já jsem v opojení, jsi řeka, kde hrozí mi utopení, jsi slunce, já marně hledám stín, jsi plamen, ve kterém uhořím, jsi anděl co rozprostírá svoje křídla, jsi pramen a cítím teplo tvého vřídla, jsi jabloň co v létě vydá svoje plody, jsi vzdušný zámek, a z veršů k Tobě stavím schody, já zpívám Ti v trylku slavičím, já nejsem ničím a Ty jsi vším, jsem hřích a tys mou modlitbou, tak spas moji duši nečistou. pojď vychutnat si to splynutí, co k sladkému pláči Tě přinutí, já cítím v sobě ten silný proud, cítím v sobě tu touhu žhnout, spálí Tě v mžiku jako troud, ach . , jak toužím Tvé tělo obejmout.