Písmák | 16.03.2006 17:38 | K dílu: Podzimní krajina (2.11.1999) | Hobbit |
| Tramtarka: Ovšem to bych zabil všechno o čem ta báseň pro mě je. Zobrazuje mé pocity, když jsem se vrátil z Kanady, kde jsme se proháněli divočinou na koních. A tady v Čechách na mě pak nějak při tom podzimu padl splín, vracely se vzpomínky, nejen na Kanadu, ale i na jedno děvče a já tou dobou prostě nějak bilancoval co vlastně chci, kam jdu a proč... | ||
| 20.02.2006 00:00 | K dílu: Smrt orla (16.11.2001) | Hobbit |
| Jen dodám, že báseň opět vznikla jako reakce na skutečný prožitek, který neskončil ovšem tak, jak je v básni popsáno. Ale tehdy jsem dokázal pochopit ten osvobozující pocit, když člověk rozjede motorku plnou rychlostí proti nějaké překážce... Životní zkušenost mě poučila, že by to byla osudová blbost, ale stejně ve mě zůstalo porozumění. | ||
| 20.02.2006 00:00 | K dílu: Padající hvězda | Hobbit |
| Přiznám se bez mučení, že folk je můj velmi oblíbený styl. Ale rozhodně zde nešlo o žádné lepení a vykrádání. Báseň vznikla spontálně po určitém prožitku, který jsem právě řešil těmi "pár tahy z trávy" a rozhovorem s kamarádem na rozpadlé zdi u kolejí a potom druhý večer při návratu jsem viděl padat hvězdu a verše už začaly přicházet tak nějak samy. Psal jsem si je tehdy na kus papíru v kapse a po sepsání už prakticky něměnil. Ono asi, pokud člověk něco prožívá, tak to popisuje dost podobným způsobem jako někdo, kdo něco takového také prožil. A samozřejmě bezděky použije obraty, které zná. Ano také jsem tam cítil samozřejmě ty Nedvědy a toho Nohavicu (na ohních jsem vyrůstal), ale báseň pro mě osobně má obrovskou sílu zachycení určitého okamžiku a vždy mi dokáže strašně přesně připomenout pocit, který jsem tehdy měl. Proto jsem se rozhodl na ní nic neměnit. | ||