16.11.2005 00:00 |
K dílu: PRUHOVANÝ SVĚT
|
Stoppa
|
Plovárno: nad tím bych se tak nevzrušoval. Plevel typu "tak nějak" roste na literárních záhoncích LP hojně, buďme rádi, že patří k autorům, kteří nemají hrubky. Nosná myšlenka črty je přece zajímavá: mezi vězni se najdou i takoví, kterým se tam nelíbí. A to je v české literatuře docela novinka.
|
06.11.2005 00:00 |
K dílu: NEUZNANÉ ZÁSLUHY
|
Stoppa
|
Ach, deníčku můj milý
Zas prožívám zlou chvíli
Barbar Jenyk závidí
Zásluhy mé nevidí.
Nemohu být nečinná:
Jsem svého druhu jediná
Jedinečná, vyjímečná
A tím pádem užitečná.
Sama mnohdy žasnu
spoutaná v svém krásnu
a ztichnu, jata obdivem
nad čarovným slov předivem...
|
03.11.2005 00:00 |
K dílu: NEUZNANÉ ZÁSLUHY
|
Stoppa
|
Ta rada s malováním není vůbec marná. Kouk jsem se na Luciiny obrazy a není to špatné. Ono i tam je v jejích komentářích nepokryté sebeobdivování ale kvůli těm obrázkům bych nad tím tam přivřel oko. Prostě štětcem se jí daří daleko lépe převyprávět své nálady a city než klávesnicí. Je v tom talent a tak by byla škoda marnit čas básnickými a prozaickými pokusy.
|
23.10.2005 00:00 |
K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM
|
Stoppa
|
Lucie: v žádném případě neustávej s tvorbou a takové rady jako že máš raději víc číst hoď z okna! Svět by byl nudný, kdybych si nemohl občas přečíst něco od tebe, nejlíp nějakou báseň. No a mé verše potřebují inspiraci, a tou jsi mi ty, bez toho podnětu nedokážu nic vytvořit. Což sis nevšimla, jak se mé výtvory podobají tvým? (tedy: snažím se o to alespoň).
|
23.10.2005 00:00 |
K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM
|
Stoppa
|
Stejně jako kalná jitra
Bývají i zářná nitra.
Ne každému ovšem dáno
Mně však jedno bylo přáno.
Velí úkol, velí cit
Zde to nitro vyjevit:
Zabraň mi kdo můžeš
Vysvléknu tě z kůže!
Kostýmek bílý, bělounký
Na líci úsměv lehounký,
Jsem něžná, jsem i fúrie
znáte mne – jsem
Spisovatelka!
Ač chladem chvím se, rozporná jsem,
Jak praví jedna známá báseň,
Jsem spravedlivá, nevinná:
Občas je se mnou čurina!
|
23.10.2005 00:00 |
K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM
|
Stoppa
|
Zjistila jsem tuhle zrána
Že jsem pořád ještě panna,
To však vůbec nevadí
Však on brzy naladí
Růžolící Satyr flétnu
Až budu trhat kytky v temném kapradí.
Já rozkoší pak k mrakům vzlétnu!
Až učiním tu zkušenost
Pak budu toho vědět dost.
Víc než ty, Jenyku,
Ty máš jen fazole v rendlíku.
Až se s faunem pomiluji,
Každému to zreferuji
Veršem vázaným.
Až vběhne on na mýtinu
Uchvátí bledou dívčinu
Už nebudeš dávat lekci
Kterou od tě vůbec nechci,
Závistí zas as celý zbledneš,
Od monitoru se nehneš
Budeš čekat další díl!
|
23.10.2005 00:00 |
K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM
|
Stoppa
|
Jenyku nebuď si tak jistý. Ono to s tou originalitou věnování nebude tak žhavé. Předevčírem napsal Lucii P. na jiném servru jistý Obyčejný básník do komentáře k její básničce čtyřverší a tam byly verše o "tesání do kamene a plácání z hlíny". No a dnes tyto dva verše už nacházíme tu.
|
23.10.2005 00:00 |
K dílu: TO JE HNUS...
|
Stoppa
|
Povídka by měla taky bavit. Toto je čítankovina.
|