16.11.2005 00:00 K dílu: PRUHOVANÝ SVĚT Stoppa
Plovárno: nad tím bych se tak nevzrušoval. Plevel typu "tak nějak" roste na literárních záhoncích LP hojně, buďme rádi, že patří k autorům, kteří nemají hrubky. Nosná myšlenka črty je přece zajímavá: mezi vězni se najdou i takoví, kterým se tam nelíbí. A to je v české literatuře docela novinka.
06.11.2005 00:00 K dílu: NEUZNANÉ ZÁSLUHY Stoppa
Ach, deníčku můj milý Zas prožívám zlou chvíli Barbar Jenyk závidí Zásluhy mé nevidí. Nemohu být nečinná: Jsem svého druhu jediná Jedinečná, vyjímečná A tím pádem užitečná. Sama mnohdy žasnu spoutaná v svém krásnu a ztichnu, jata obdivem nad čarovným slov předivem...
03.11.2005 00:00 K dílu: NEUZNANÉ ZÁSLUHY Stoppa
Ta rada s malováním není vůbec marná. Kouk jsem se na Luciiny obrazy a není to špatné. Ono i tam je v jejích komentářích nepokryté sebeobdivování ale kvůli těm obrázkům bych nad tím tam přivřel oko. Prostě štětcem se jí daří daleko lépe převyprávět své nálady a city než klávesnicí. Je v tom talent a tak by byla škoda marnit čas básnickými a prozaickými pokusy.
23.10.2005 00:00 K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM Stoppa
Lucie: v žádném případě neustávej s tvorbou a takové rady jako že máš raději víc číst hoď z okna! Svět by byl nudný, kdybych si nemohl občas přečíst něco od tebe, nejlíp nějakou báseň. No a mé verše potřebují inspiraci, a tou jsi mi ty, bez toho podnětu nedokážu nic vytvořit. Což sis nevšimla, jak se mé výtvory podobají tvým? (tedy: snažím se o to alespoň).
23.10.2005 00:00 K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM Stoppa
Stejně jako kalná jitra Bývají i zářná nitra. Ne každému ovšem dáno Mně však jedno bylo přáno. Velí úkol, velí cit Zde to nitro vyjevit: Zabraň mi kdo můžeš Vysvléknu tě z kůže! Kostýmek bílý, bělounký Na líci úsměv lehounký, Jsem něžná, jsem i fúrie znáte mne – jsem Spisovatelka! Ač chladem chvím se, rozporná jsem, Jak praví jedna známá báseň, Jsem spravedlivá, nevinná: Občas je se mnou čurina!
23.10.2005 00:00 K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM Stoppa
Zjistila jsem tuhle zrána Že jsem pořád ještě panna, To však vůbec nevadí Však on brzy naladí Růžolící Satyr flétnu Až budu trhat kytky v temném kapradí. Já rozkoší pak k mrakům vzlétnu! Až učiním tu zkušenost Pak budu toho vědět dost. Víc než ty, Jenyku, Ty máš jen fazole v rendlíku. Až se s faunem pomiluji, Každému to zreferuji Veršem vázaným. Až vběhne on na mýtinu Uchvátí bledou dívčinu Už nebudeš dávat lekci Kterou od tě vůbec nechci, Závistí zas as celý zbledneš, Od monitoru se nehneš Budeš čekat další díl!
23.10.2005 00:00 K dílu: NESMÍŘÍM SE S TÍM Stoppa
Jenyku nebuď si tak jistý. Ono to s tou originalitou věnování nebude tak žhavé. Předevčírem napsal Lucii P. na jiném servru jistý Obyčejný básník do komentáře k její básničce čtyřverší a tam byly verše o "tesání do kamene a plácání z hlíny". No a dnes tyto dva verše už nacházíme tu.
23.10.2005 00:00 K dílu: TO JE HNUS... Stoppa
Povídka by měla taky bavit. Toto je čítankovina.
Nahoru