Písmák Tresty
Velký pokoj, zas se ztrácím
hlavněsobě, sebou štvaná
neřeknu snad nikdy prosím
zůstanu půl, tedy sama
Opuštěná vina
Je mi zase dosti bídně
z naší opuštěné viny
chceš ji schovat celou pro mě
do krabičky Pandořiny
Můj popel
Proč. dusím se vlastními výmluvamia párám nožem postel.
Protože. hledáš jiskry mezi námikdyž prohrabuješ popel
až zafouká vítroslepneš
Barokní sousoší
Barokním sousoším
Šedým znamenímpohrozil mi osud Sodomymísta, kde chtíč mysl zamořil
já však nezkamením, radějiutopím se v mrtvém mořive vlastním svědomí.
Zavři oči...padá hvězda
Zavři oči. padá hvězdana zem, jíž se nebe stranínejspíš chudák neuneslatíhu nesplněných přání.
Díky za tohle nové ráno
Náš svět spíse svojí tížínoc snad víproč k ní lidé vzhlíží.
nebe blednekdyž mu zpívámjaké je to za dnepředtím než se stmívá.
už padla rosaasi na hlavuvážně jsem, když bosaveselev ní plavu
Empatie
Proč nechal si mě slepě tápatv duši mé, v tom hejnu vran. křídly obličej mám rozedrána marně prosím o návrat
do Tebe,
kde žal se nedá dlouho snéstkde pravdivé je tvrzeníže sebevražda vlastně neníúnik, ale mírný trest.
Pohádka pro dnešek
Když dáváš děti spátšero v pokoji šeptá o spánkusnad začneš si pro sebe povídattu neobvyklou pohádku.
ve které chybí princezna, chrabrý rytíř, šťastný konecjen dva šašci žijící ze snačekajíc´ až uslyší zvonec
a hrají si na snílky. snaží se zabodnout
zářící špendlíkydo prázdna, zvaného noční oblohou.
Otázka víry
Pohřbím tělo, jen tím spasím dušiprávě tak se dostanuna jemných křídlech mušíchdo oceánu, vznikajícímu k ránu
aspoň jednu slzu snad tam naleznujež pro nás uronilten, který mluvil ke mně ve snuten, který doufám někdy byl.