03.01.2006 00:00 |
K dílu: Pocit viny
|
Dendros
|
Naštěstí je vina jako velká střecha, jejíž váhu lidské pilíře nenesou sami, ale každý jen svůj díl
|
03.01.2006 00:00 |
K dílu: Slovo
|
Dendros
|
Úvaha?
|
01.01.2006 00:00 |
K dílu: Život v balíčku
|
Dendros
|
Poněkud kontrastní sloh, co se týče knižních obratů prostřídaných slangem... Asi všichni máme s tím štěstím trochu problém, ale kdyby tomu tak nebylo, radost by ztratila význam jako jej ztrácí tma pro slepého, ticho pro hluchého... Nakonec je možná lépe, že nejsme šťastní, ale býváme :-)
|
28.12.2005 00:00 |
K dílu: Zásah do cíle
|
Dendros
|
Nenašel
|
21.12.2005 00:00 |
K dílu: Zhiletka
|
Dendros
|
Ukončit dobrovolně život z výše uvedených důvodů je podle mě odsouzení hodné. Nakonec to jsou stejně jenom naše osobní vztahy a pocity, které chováme k osobám okolo nás... Ať už se jedná o ty, kteří nám veřejně nebo soukromě vyčítají náš vzhled nebo o ty, které opravdu milujeme. Pokud nás tedy opustí, ztrácíme pouze možnost své svazky rozvíjet, ale není to náš konec, ba dokonce ani konec našich vztahů, které v podobě vzpomínek žijí stále s námi a bude záležet opět jen na nás, zda je necháme rozvinout (formou idealizace) nebo zaniknout (zapomeneme).
|
21.12.2005 00:00 |
K dílu: Polévka je grunt
|
Dendros
|
Naprosto osobitý styl, který rozebírá s nadhledem a originální metaforičností otázku toho nejatraktivnějšího charakteru, co znám. Tip tedy rád dám.
A polívek se nevzdám! :-)
|
02.01.2006 00:00 |
K dílu: Krásná jako lednička
|
Dendros
|
Spíše nějaká agitace než úvaha... Zavěr (hlavní myšlenka) se dá opravdu použít na spoustu věcí, škoda jen, že na některé je to vskutku častěji...
|
04.01.2006 00:00 |
K dílu: Člověk-nejlepší přítel počítače a internetu?!
|
Dendros
|
Doporučuju japonský seriál Ghost in the shell, který se zabývá touhle tematikou asi nejlépe z ostatních mi známých filmů.
|
03.01.2006 00:00 |
K dílu: Starobní závan nacionalismu v tramvaji
|
Dendros
|
Jj, lidé jsou dost netolerantní vůdči odchylkám. Vlastně je tomu tak všude v přírodě... Jenom nechápu, proč do kosmu furt posíláme ty srdečné pozdravy a hlavně proč si myslíme, že když tady není nikdo tolerantí, tam bude.
|
03.01.2006 00:00 |
K dílu: Vše pro vážnou hudbu, ale nic pro koncerty!
|
Dendros
|
WARMAN:
Abych nebyl špatně pochopen: mým cílem bylo především osvětlit, že ne všichni jsme schopni ocenit takové dílo v celé jeho šíři. Stejně jako pes, který vidí černobíle nedokáže ocenit barevné nuance duhy... Taky je mi jasné, že se téměř kdokoli, alespoň s jednou polovinou mozku může naučit skladbu, nebo spočítat pár příkladů. Ale ne každý to dovede dostatečně pochopit, aby vytvořil stejně tak dobré nebo dokonce lepší dílo. Vyšší matematika také nevznikla jen tak. Snažím se zde vymýtit amerikanismus, který stejně jako před ním komunismus hlásá rovnost všech lidí. Nejsme stejní. Jsou lidé s rozdílnou inteligencí, kařdý má svůj individuální talent, nadání. Tyto rozdíly nezahladí uniformy ve školách ani společenské oblečení na koncertech.
|
03.01.2006 00:00 |
K dílu: Vše pro vážnou hudbu, ale nic pro koncerty!
|
Dendros
|
JOHANNE:
Co se "mýtyzace" (neuvěřitelné slovo :-)) týče, nepatří mezi typické doprovodné pomůcky na správné cestě k odstranění negativního postoje vůdči málo pochopeným věcem. Ale v našem případě vážné hudby nachází své opodstatnění, protože je jedním z nejdéle užívaných hudebních stylů. Historický obraz nám skýtá pohled na skladbu obecenstva, která se neměnilo po dlouhá léta. Připusťme si, že hudba je zábava a ta byla vždy určena těm, kteří na ni měli... Také vzpomeňme na Balzacovu větu: "Válka je jediné představení, ve kterém mohou chudí do první řady...." Při dnešních poměrech, kdy není navštívení takového přadstavení výsadou urozených, je pochopitelné (i když směšné) že se lidé staví na roveň privilegované menšiny a podvědomě tak dodržují kodex, jen s jediným rozdílem- teď jsou to i oni, kdo se podílí na té zábavě mocných. To je jejich hnací silou, bez které by tento druh hudby přišel o své "elitářské" návštěvníky a možná i o svou budoucnost, protože jak jsi správně poznamenala, už se nejedná jen o hudbu.
K tomu skepticismu jen, že to není háv, ani klišé, ale smysl pro hudbu některých lidí, kteří jsou zodpovědní za její oceňování...
„Chtěla bych, aby se umění demytizovalo. Ne sestoupilo mezi masy lidí a přizpůsobilo se jim.“
To je k tomu masu.
Na závěr snad bych chtěl jen dodat, že nic na světě není JEN hudba, JEN světo... Jsme to my, kdo si vytváříme vztahy k věcem okolo nás, proto je třeba metal spojený s černým oděním, řetazy... tak jako je hip hop spjat s kapsáčemi a basketbalem. Někteří tomu říkají styl, image, ale jsou to hlavně naše pocity které v nás vyvolávají vnější vjemy.
|
02.01.2006 00:00 |
K dílu: Vše pro vážnou hudbu, ale nic pro koncerty!
|
Dendros
|
S tím oproštěním se od záště vůči věcem, kterým lidé nerozumí, je to podle mě trochu jinak. Ve skutečnosti ti lidé o kterých píšeš se přesně o to snaží, i když ve velmi pokrouceném smyslu. S tímto jevem se setkáváme dnes a denně naprosto všude. Co tím myslím? Právě to "mytyzování" je pro ně jednoduchou cestou k tomu, aby se ukázali, jako lidé znalí. Žádný z nich tak nemusí dokazovat, zda té hudbě opravdu rozumí. Proto by bylo hloupé brát jim jakékoli usnadňující prostředky této chválihodné snahy (necítí zášť ani nic špatného vůči tomu, co nechápou). Jediným, bohužel podstatným kazem je samotný důvod, proč jsou ochotni všechno toto vykonat. Ale musíme si uvědomit, že je to jeden z hlavních způsobů, jak si takoví lidé mohou najít k takové hudbě cestu. A přes "závoj" všech těch seriálů věř, že existují lidé, kteří hudbě opravdu rozumí a mají pro ni cit. Protože hudební sluch není jen mýtus... Myslím, že by se umění nemělo snižovat a sestupovat mezi masy lidí jenom proto, aby tomu všichni rozuměli. Stejně jako se nedá zjednodušit fraktálová matematika, nedají se zjednodušit díla velkých mistrů. Vím, že jsem poněkud překroutil hlavní myšlenku tvé úvahy, která se netýkala přímo hudby, ale tato reakce je taky, i když méně prúhledně, metaforou...
|
03.01.2006 00:00 |
K dílu: Záhada sobeckého naplnění biologické potřeby
|
Dendros
|
Ano to je pravda, ale od chvíle, kdy ve skutečném světě neexistují takové absolutní situace, postrádá jejich demonstrace pro takový svět význam.
|
03.01.2006 00:00 |
K dílu: Záhada sobeckého naplnění biologické potřeby
|
Dendros
|
Vidíš to moc černobíle. Na jedné straně svět sobectví, na druhé svět lásky. Stejně jako u dárků má člověk vždycky větší radost z toho, že se na ně těší, než až když je dostane A tak se i člověk bije za sebe, protože se těší na odměnu, která je vzácná (je třeba ji vyzáskat). Naštěstí si člověk svět nevybírá, ale on jeho.
|