Zabít lásku...

Dnes z tebe sálá podivné vzrušení,děsíš mě lásko, mám děsivé tušení. Co se ti stalo. Proč máš pěsti zaťaté. Rysy máš ztuhlé a svaly napjaté.

Díky za každou další noc....

Úžasnej pocit, když líbáš mě na šíji,v břiše mi dovádí divocí motýli. Držíš mě za vlasy, jak to mám ráa,tělem se tiskneš mi na holá záda. Zvedáš mě na čtyři, do mě se noříš,cítím tu vášeň, cítím jak hoříš. Koušu se do rtu, celá se chvěju,v kousku tvý lásky ještě se hřejuHladíš mě ve vlasech, na mě se díváš,něžně mě objímáš, na víčka líbáš.

Proč se bát..

Proč se bát zítřka,třeba už nepřijde,proč se bát slunce, třeba už nevyjde. Proč se bát lásky, třeba už není,proč se bát jeho, třeba se změní. Proč se bát důvěry, třeba se překoná,proč se bát nevěry, třeba se nekoná. Proč se bát naděje, třeba vše přežije,proč se bát večera, třeba mě nezbiješ.

Proklínám tě..

Proklínám tě za lásku, kterou jsi mi nevrátil,proklínám tě za přátelství, nikdy´s mi ho nesplatil. Proklínám tě za noci , kdy jsem snila o tobě,proklínám tě, že jsi vlk. Vlk v beránčí podobě. Proklínám tě za doteky, všechny pěkně promyšlenéproklínám tě za vyznání, do písmenka vymyšlenéProklínám tě za zradu, co ses na mě dopustil,proklínám tě zrádče hnusnej, žes mě takhle opustil.

Už zase??

Jsi hlubina ze které se nechci vynořit,jsi snění do kterého se toužím ponořit. Jsi bolavý šrám,jenž mě trestá za odvahu,jsi zákeřná rána, jenž mě sráží na podlahu. Jsi letmý dotyk co mě mrazí na zádech,jsi mořská panna co prosí o nádech. Jsi nůž co jak máslem projíždí mi kůží,jsi slepec co mezi bodláky marně hledá růži.

Nabízím svou duši

Moje srdce

Srdce svý ze zlata na dlani nosímUž mi ho neberte,o to vás prosímCelé je rozbité,v dlani se drolíTo co z něj zbylo je pokryto solí…Trápím se,pláču jak raněné zvíře,Nechám si ukovat železné mříže,Aby mě chránili před lidským zlem,Budu je nosit nocí i dnem…Bát už se nemusím-mříže už mám,Už nikdy v životě si je nesundám….

Pto Tebe(vždyť ty víš pro koho...)

Po tváři mi tečou slzy,mě to pořád strašně mrzí. moje ruka se fakt chvěje,pořád nevim co se děje. chci jen prostě slyšet zas,ten tvůj krásnej,milej hlas. jak si mě moh takhle zradit,řekni,že ses nechtěl zabít.

Bolí to...

Už neumíš se bavit,už neumíš být sťastná,tvůj nejlepší přítel je lahev rumu-prázdná. Topíš v něm bolest,samotu a žal,kdo ti to krásný,kdo ti to jen vzal. Bývala´s veselá,přátelská a milá,tak řekni kam zmizela tvá hrdost a tvá síla. S každou další lahví doufáš v zapomnění,no tak už se prober,tak to přeci není.

Žiletka...

Hlavu má zvrácenou,zmáčené vlasy,za dveřmi slyší ty zmatené hlasy,je pozdě spílat jí,prosit a křičet,teď už vám zbyde jen nad hrobem brečet. Vzala si poslední kapičku života,nad jejím tělem se světýlko mihotá. Nechala po sobě poslední psaní,je hrozně nešťastná pohleďte na ní. V listě co nechala bylo jen psáno,to co se stalo prý bylo už dáno.