A v horách kavky jsou..
Tou dlouhou chodbou z obrázkůza ruce vedli sebea mysleli jen na lásku -marcipán z hnědých provázků.
A vločky měli na vlásku,zatímco kavka smělávystaví stěnu z oblázků,na každém jednuotázku.
Jen nakoukli do všech dveřía báli se z rekvizit vzít,to čemu dávno věří,jen nechtějí to pochopit.
V kadeřích vločka
Třpytivá vločka,nebe a sníh,pomalu padajído dlaní mých.
Pomalu padajíkadeře z tváře,vlní se, nechtějíslova z kalendáře.
Vlní se, nechtějípodlehnout času,kolem jen padajíhlavy za krásu.
Kolem jen padajía jedna vločka, v kadeř se promění,ve dlani počká.
V tyrkysovém domě
Miluji vášeň temných nocí,proklínám krutost loučících rán. Miluji smutek v ospalých očích,pohled co způsobí několik ran.
Miluji vůni z půlitru vody,vyprahlé tělo touží jít dál. Miluji něhu zrozenou v Michli,z tyrkysu dům víru mi dal.