Písmák Dešťové kapky
Zvuk jako bubny,spolu mosty potápí. Život jepičí.
Červotoč
Masivní dřevo. "Mám ho moc rád, však ty víš,"slyším z trámoví.
Pravda o víně a ženě
Ne v žene, či víně, ale v lásce hleda básník inspiraci. V té Lásce, jež z žen činí anděly, kteří se mávnutím křídli stávají nedostižnými. Avšak já našel anděla, z něhož láska učinila ženu. Andělsky krásnou a nedostižnou.
Rybář na břehu života
Rybář na břehu,
v lepší život doufá.
Sedí a čeká.
Čas
To, že plyne jako voda,
to, že měří stejně všem,
nejsem první, to je škoda,
kdo s tím obeznámil zem.
Víla lesní, na kterou se sahat nesmí
Krásný úsměv, tvář s dolíčky,
dvě studánky pod víčky.
Vlásky krásné víly lesní,
na kterou se sahat nesmí.
Slunce
Co by se asi se zemí stalo,
kdyby se slunce vlády své vzdalo.
Co by se asi s člověkem stalo,
kdyby světlo v něm svítit přestalo.
Něhu ve sněhu
Ve studeném sedím sněhu
chtěl bych zažít lásku, něhu
Chladný sníh mě velmi láká
postavím si něhuláka
Strom v poušti
Já a dva stromy.
Stojíme vprostřed pouště,
dva stromy a já.
Bílé stromy
Ztěžk' na stromech sníh. Větve ale lomí se pod tíhou času.
Proč oči pláčou?
Mé oči pláčou.
Ne ale chtěným štěstím.
Jeho dálkou však
Džinsei
Pověz mi kdo jsi.
Vidím tě každého dne
a přec tě neznám
Pověz mi, kde jsi, prosím.