Mám rád hrátky se slovy i matematikou. 

 Jak už tu někdo zmiňuje - "v relativním absolutnu", je špatně koncovka. A pokud tupý úhel zhubne pod devadesát stupňů, je ostrý... 

Netlačíš na pilu. Dovedeš se k tématu přiblížit bez patosu a klišé. Oceňuji tu střízlivost, pod níž je náboj. Má to sílu... 

Opět se jedná o sonet doslova napěchovaný atrmosférou, životným příběhem, pocity, které se zařezávají pod kůži. Je pro mě požitek takové básně číst. Děkuji. 

Opět parádně namalovaný obraz se všemi detaily. Vždy mě těší nechat se tou atmosférou vést. Díky. 

Umíš vyjádřit mnohé pocity - neotřele, působivě, lehce. To umím ocenit. A díky za inspiraci pro veršovanou reakci. 

Bez rozbřesku

 Noc do dne svlékla se,

že lidé nevšimli si ani,

jak snadno přišli o svítání,

na jedné terase.

 I měsíc uplynul

a obloha již není hvězdná.

Jako by jáma byla bez dna,

tak blízko úhynu.

 Zavládlo zděšení, že večer s ránem splyne

v mohutné lešení,

kde není ano či ne,

kde světlo nevzplane - a slunce nezapadá.

  Šeď svorně rozpitá do stejné mlhoviny,

v níž prázdno promítá výjev nanejvýš stinný:

Postele přestlané - a denně tatáž záda... 

Pár vět - a co to se čtenářem udělá. Třeba se mnou. Má to sílu, až mrazí. Díky za ten zážitek. 

Přeji krásné svátky vánoční a vše nejlepší v dalším roce. 

Výborná vtipná miniatura, která názorně ukazuje, jak vhodné použití vulgarismů nemusí být vůbec vulgární. Naopak - na to, že je to v podstatě blbůstka, má text myšlenku a spád. A toho si cením.

 Přeji hezké vánoční svátky a v novém roce jen to nejlepší. 

Přidávám se k Irče. Báro, Tvoje poezie je niterná, bohatá na nevšední obrazy všedního dne, dáváš do ní vše, co se v Tobě odehrává a co Tě tvoří. Proto je tak naléhavá, burcující i tekoucí jako řeka. Vypráví o bolesti i naději, o boji s démony i o konejšivém vánku. 

 Přeji Ti pohodové vánoční svátky a v novém roce jen to nejlepší. A piš a bojuj dál... 

Text rozhodně vyvolává náladu - pochmurnou a tíživou. Působí. Místy by šlo zapracovat na rýmu i rstmu, aby se drželo schema: ABAB - jako v první a třetí sloce. Ale v každém případě se mi to líbí. Oslovuje mě to.  

Příjemně plynoucí text, který v zimě zahřeje a v dusnu osvěží. Rád jsem se stavil... 

Milá záležitost, která pohladí. 

Dáváš do svých textů sebe, Viv - a je to znát. Mají hloubku, mají sdělení, odhalují to, co jiní skrývají. Své pocity neretušuješ - ukazuješ je bez příkras v jejich syrové opravdovosti. Velmi mě to oslovuje...

Zpívám si v podstatě od prvního řádku. Text je chytlavý, má  náboj, atmosféru - pěkně plyne. 

Velmi silné - burcující. V pár tazích vykreslíš pocitové drama - samotu, zradu, zklamání. Opakuji se, ale se slovy a náladami přímo kouzlíš. 

Opět jsi dokázala, kolik máš poetických poloh - a co vše dokážeš lehkostí Tobě vlastní vyjádřit - a jak hluboko se přitom dostat pod čtenářovu kůži. 

 Vystřihla jsi perfektní zamyšlení - a přitom udržela skvostnou formu - hravou, noblesní, mírně ironickou a kousavou. Čemu jinému bych měl již zatleskat - a před čím jiným se poklonit? 

 Krásný víkend přeji...

Ano, napsal jsem to nyní. Psalo se to samo, když byla taková inspirace... 

Epigramy, které mají sdělení. Oceňuji. 

Nádherná záležitost, prosycená životností, emocemi, náladou. Tato báseň promlouvá každým slovem - je naléhavá i pokojná, plná zmaru i naděje. Cením ji velmi vysoko...

Kde nikdo nestaví…

 Obrostlo travou

šedé kamení.

Cihly se zatím

na prach rozpadají.

Po nebi plavou kalná znamení

vyslaná latím

v zuboženém kraji.

 Dráty jsou žrány lačnou korozí,

střepy vzduch svědí,

tma je obepíná.

Pouze křik vrány

ticho ohrozí.

Kolečko z mědi skryla vlhká hlína.

 Všude tam trčí náletové křoví,

neprostupné jak krunýř pancéřový.

Plané jsou často lidské představy.

 Plevel si cestu za výsluním razí,

přežije žáry, nespálí ho mrazy:

Roste si tam, kde nikdo nestaví…

Tato báseň je pro mě silná obsahově i řemeslně. Má vše - náboj, obsah, zamyšlení, výpověď. 

Milá poetická záležitost plná křekhosti a něhy. 

Má to náboj. Člověku ta slova zalézají pod kůži - s celou pochmurnou atmosférou, v níž je však i cosi uklidňujícího - smíření, klid... 

 Pro mě je tento text velmi působivým - a tak ho též hodnotím. 

Výborně vykreslená nostalgická atmosféra. Mám rád Tvé obrazy a Tvou hru se slovy... 

Lehká noblesa, jemný humor a nadhled, vynikající jazykové prostředky: To vše dalo vzniknout svěžímu dílku, které má více než líbivou slupku - má obsah...

Umíš pracovat s atmosférou, náladou - svými slovy črtáš... 

Je to dialog Tebe s Tebou, Báro. Nevadí, že báseň je delší. Aspoň si šlověk vychutná všechny její zákruty, neboť plyne jako řeka. 

 Dáváš do svých básní vše - dlouhodobě - a je to znát. 

V podstatě každým obratem čtenáře burcuješ. Báseň je nabitá životností, prožitky, sdělením. Pro mě výborná záležitost. 

Na malém prostoru koncentruješ mnoho silných momentů spojených výtečnou pointou. Tohle po člověku rozhodně jen tak nesteče. Dílo, co zapouští kořeny... 

Však ono to půjde i po rovině.

 Svižné, milé, hravé. Líbí. 

Vnímám to jako velmi niternou zpověď, Viv, kde nic není ani trochu vyumělkované. V těch slovech je něha - a najdu tam i bolest. Pro mě je to neskutečně působivá báseň - a podle toho ji i hodnotím. 

Báseň, která burcuje svým klidem. Čiší z ní smutek i smíření, bolest i naděje, rezignace i chuť bojovat. Velmi se mi líbí... 

Verše, které se dotýkají. Oceňuje řemeslo - i sdělení. Silný text - pro mě. 

Tento text je živelný, pulsující, je založen na neotřelých asociacích, které nás pouštějí kamsi dál do autorčina nitra. Mám rád, když báseň není strnulá - a když je její jazyk nesešněrovaný. A to tato báseň nadmíru splňuje... 

Mistrovské dílo. S lehkostí sobě vlastní pohupuješ se slovy a myšlenkám dáváš tvar. Báseň je přímo protknuta emocemi, ale současně je v ní něco klidného, konejšivého. Je to zážitek tě číst. Díky. 

Toto je text, který se člověku nějak otiskne hloub. Ne snad pro nevšední příběh - ale proto, jak je příběh zcela všední podán naprosto nevšedně...

Momentky, pod nimiž si člověk vybaví více. Asociují se mu různé vzpomínky. 

Milá hříčka, co vyvolá úsměv... 

Každopádně text má prožitek, není strnulý, naopak, živočišně bujný. To umím ocenit...

Nádherná baladická báseň věnovaná Karlovi Hlaváčkovi. 

 Ty slovy opravdu nanášíš barvu - tentokrát hodně temnou, laděnou do století páry... Tvé básně ale nejsou pouze obrazy, je to oživlá pulzující doba, je to něco, co se člověka dotkne až kdesi hluboko uvnitř.

 Klaním se...

Báseň je prodchnutá steskem, bezmocností, touhou. 

 Tento odstavec mě velmi oslovil:

Je cesta tam a nikdy zpátky,
prašná bolestí, trnitá strachem
často nás mocní staví na scestí
…..nad hlavami šedá a černá v ulicích….
modrá se v dálkách ztrácí
vzpomínky sešedlé prachem
…..a rudá zašlapaná v blátě…..

Výborná baladická záležitost nabitá pocity. Atmosféra nanášená silnými vrstvami barvy na plátno - ponuré, a přece ve valérech vlídné až soucitné. Parádně ovládáš hru s kontrasty. Baví mě tě číst. 

Pěkně vystavěná báseň, má atmosféru, náboj, napětí, zvokomalbu. 

Upřímné prožité dílko. Oceňuji, že si na nic nehraje - a je v něm něco navíc... 

Verše jsou melodické, teskné, ale možná mi zde chybí větší skutečný prožitek... 

Co ty dokážeš vylíčit slovy... Běhá mi mráz po zádech. Jemně až něžně umíš naservírovat syrovost a samotu. Smekám a klaním se...

Milé dílko, které potěší... 

Poněkud se divím, že toto dílo nesvádí ke komentářům. Přitom bych řekl, že dráždí, lehtá, ponouká - téměř každým slovem. Rád jsem se zde stavil... 

Momentka, která vydá na román. Opět je tu pro mě spoustu originálních obrazů a celá řada cest, po nichž se lze interpretečně ubírat - například ono podobenství davu přihlížejícího upálení. 

 Vynikající počin... 

Rozhodně to má atmosféru - tajemnou, něčím dráždivou, trochu ponurou - je to pro mě nabité pocity.  

Jsou to obrazy vskutku aprílové - déšť s paprsky pod očima... Rozhodně mě báseň zaujala.

Je to přímo óda na to, co je zřejmě na člověku nejcennější, byť to není hmatatelné a mnozí to nevidí... 

 Duše je kniha denně činy psaná,

sráží i zdvihá - je to jenom na nás.

Duše je světlo, které z temnot tryská,

a které četlo o nás všechno. Zblízka...

Milá záležitost, prodchnutá pozitivním viděním světa kolem. Nezarmoutí, pohladí. 

Výborně přetavený pocit do slov. Vzpomínka je životná a má své kouzlo. 

Pro mě baladické, obsahově silné verše s jasným a zřetelným apelem. Báseň má spád, náboj i jedinečnou atmosféru. Cením ji proto vysoko. 

Byl by to i pěkný, rozverný a hravý, píňový text. Nezarmoutí. 

Pro mě půvabně načrtnutá atmosféra. Mám rád přírodu - a z Tvých slov ji cítím všude kolem...

Mohu se zde vydat různými směry, což mě těší: Ze zimy do jara, z mládí do stáří - ale mohu se vydat i do luk vztahů a borů pocitů... 

Milé hravé dílko - umím si představit i pro děti. 

Opět jsi předvedla, co vše dokážeš vyjádřit slovy - a jak. Všedno umíš proměnit v cosi dobrodružného, osobní tragédii dodáš rozměry celosvětové, obecné.

 Tvé obrazy mají ponurost Rembrandta, osobitost Pietra Bruegela i Canalettův smysl pro detail. 

 Je potěšením Tě číst, ať již vážeš do rýmů či ne...

Tohle mě zaujalo - má to zpěvnost a epigramatickou zkratku. Má to šmrnc... 

Již delší dobu píši, že hru se slovy a jejich významy jsi dovedl k umění. Klaním se - a vychutnávám... 

Nádherně předestřená melancholicky nostalgická atmosféra. Takové básnické zátiší, řekl bych. Vychutnal jsem si ho - do dna. 

Umím si ktextu představit melodii. Je hravý, zpěvný, má švih... 

Tento testament mě oslovuje svou formou i svým obsahem. Niterná zpověď, která si na nic nehraje. V těch slovech je velký smutek - ale i cit... 

 Pěkné svátky přeji... 

Přeji Ti pohodové velikonoční svátky a zdravím. 

Obě básně mě oslovují svou životností, svým hrotem - a svým nábojem. Najdu si tam ironii i sakrasmus, ale i milá metaforická shovívavá pohlazení. Umíš... 

Na malém prostoru vynikající práce s veršem a rytmem. Navíc jsi do obsahu dala to něco navíc, co každé dobré dílo potřebuje...

Baladicky laděná báseň, plyne svižně, má šmrnc... 

Niterná minuatura s přesahem. Líbí se mi navozená atmosféra, má kouzlo... 

Mám rád náladové básně, ve kterých promlouvá příroda. Umíš se slovy lehce dotýkat... 

Umíš navodit atmosféru. A oceňuji pointu... 

Opakuji se, ale musím: Brilantní forma, bohaté vyjadřovací prostředky, nádherně předestřená atmosféra - a hluboký obsah: Procítěný, prožitý. 

Beru to jako výtečné podobenství. Oceňují výtečné metafory a celkový obraz, složený z protichůdných pocitů. Pro mě je toto silné dílo...

Je to vyloženě zpěvné - někdo by si všimnout měl...

Bral bych to jako takovou pocitovou záležitost, momentku - vcelku i prožitou.

 Jen mi vadí hrubky, např.: Měly tam (měli), Frťáčky se mi vzpříčili (vzpříčily)  - dal sem si jedno (jsem)...

Nostalgické melancholické náladové obrazy sestavené z pocitů, prožitků a zkušeností.

 Líbí se mi, jak si hraješ s formou - jak je zpěvná, lehká - a přitom nosná. A z obsahu jsem nadšen... 

Výborná záležitost. Divím se, že toto perfektní formou svázané dílko, napsané lehce, s obsahem, jenž se umí dotknout nitra, nezískalo větší pozornost v komentářích...

Pro mě výtečné zamyšlení s mnoha přesahy. Vypíchnu pasáž: "Víra je dobrodružství těch..."

Složila jsi zde mistrný hold. Ve tvých verších není ani zrnko patosu či falše - zato tam nacházím spoustu citu a porozumění. O lehkosti a brilantnosti formy snnad ani nemá cenu psát... 

Javavia: To bylo děsné. Děkuji za zastavení a zdravím. 

Dotahuješ hru se slovy a jejich významy ke genialitě... 

Souhlasím s Alegnou. To opakování a stavba textu vyloženě ke zpěvu nutí. Ale dal bych rozhodně větší velikost písma - tohle je vyloženě "blindfriendly"... 

Výborná záležitost - zpěvná, s geniálně vykreslenou atmosférou i obsahem k zamyšlení, prostě slast... Takto si představuji poezii. A uměl bych si text představit i jako píseň... 

Pro mě báseň tepající životem a citem. Niterná zpověď s bohatými obrazy... 

Milé, hravé, pohladilo. Plyne svěže - až rozpustile. 

Tvé verše hladí, Blanko - a mají vždy, co říct... 

Pro mě intimní pocitová záležitost, která rozhodně působí. Líbí se mi, čím tato báseň pulsuje a jak dýchá... 

Rovněž oceňuji zvolené protipóly v symbolice něčeho čistého - a odpadu, špíny - zrodu a zániku, krásy a hnusu... 

Z civilního úvodu se čtenář přesune k burcující zpovědi - líbí se mi ten kontrast - ten přechod. Podle mě skvěle popsaná přetvářka. 

Silnější momenty tu střídaš se slabšími - ale celkově na mě Tvá báseň působí životně, naléhavě... 

Přidávám se s přáním pevného zdraví a všeho nejlepšího ke gratulantům... 

Ten kontrast mezi něčím výjimečným - a šedí všedního dne - je zřejmý. Zajímavě podáno...

Ten cyklus od rána do večera lze interpretovat i jako fáze života. Najdu si zde mnohé a jsem za to rád. 

Vím, že ses o dědečka velmi starala, Viv.

 Co řádek, to námět k zamyšlení, prožitek, procítěný pulsující život. Nezabíháš do patosu, jen svěřuješ ostatním, co je v Tobě. Působivé, silné, podmanivé...

Je tu řečeno mnoho - a pro mě je to na více zastavení. V podstatě tu vyjmenováváš rysy úpadku této doby - v jasných - místy velmi ostrých - metaforách. Pro mě je to velmi silné dílo a díky za ně. 

Tohle mi přijde milé. Bez hlubšího prožitku, ale navozuje příjemnou atmosféru a plyne bez drhnutí. 

Má to v sobě určitou melancholii - cítím ze slov prožitek, něhu. 

Dal bych to spíše do katehorie blbůstky či hříčky. Ale jako rozverný písňový text například se mi to líbí - je to úderné, svižné, má to říz i vtip.