Andělé
Kapky potu, krve na jeho křídlech a kousky něhy se ztratily. Tak krásná a honosící se křídla, takbílá a nevinná byla a kde je všechna ta něha, ty ladné pohyby. On opíjí se vlastním zármutkem , stejně jako tisíce dalších. Už zmizelo to krásné, co kdy stálo za dotyk, úžas a očarování.
Podivný svět
Pánvolověnévestědržísvoutrubkuahlásákonec zlýchčasů. Jehotrubkavšakpromlouváknám dvojímhlasemjakohad. Potupněvěřímejen jednéztěchtopravd,ačušimámeobě. Černíanděléválčícísvichřicíutíkají zbojeporaženi,lečanioninejsousvatými vboji.
Děfka
Taděfkasemizasevysmíváachcemědostatznovunakolena. Jásealevzpouzímajentaksenedámikdyžvím,žejetopředemprohranýboj. Taděfkasemismějedoočíakdybymohla pokálelabyměamučilajakbytojenšlo. Nabízíminadějiapokaždécukneaznovuaznovusemisměje, jakýjájsemhlupák.