Písmák Prázdninová
Prázdninová
S jitrem vše do duhových barev se jasní.
taneček se sluncem ,
provází ptačí zpěv,
Ztracena
Ztracena ve vichru a
píseň lístečků bříz zní dál a dál
pohlazení kůry bělostné
kdo by si nepřál ,
Výkřik
Život mi vzal iluze i sny
s holýma rukama, srdcem proťatým
broudám světem proradným a proklatým.
Můj Bože dej mi dar ,
Kdo jsme ...
Je těžké žíti ve společnosti s lidmi bez duší či s pokřivenými dušemi .
je těžké vidět je ve skutečných barvách s fyzickými nedostatky.
je těžké vidět ubližování bezbranných tváří , kteří v sobě nesou lásku, kterou ostatní nechápou, protože neumí milovat bezpodmínečnou láskou
je těžké vidět , že to musíš vidět a mít ruce bezbranné
Jarní deštík
Kapičky deště bubnují
do zrcadel života,
jež každá z nich svůj příběh vypráví
a v zrcadle jej odráží.
Zrcadla
Domeček z karet se rozsypal
a poslední zvony zní,
nad krajinou kroužící supi
čekajíc hostinu bájnou.
Matka
Matka
Břízko má matko zbloudilá
tvé větve ve větru
ze strany na stranu se uklání
Temnota
Temnota zla do snů vkradla se
zrcadlo stíny potemnělo
a tělo, duše v křečích svíjelo se
volalo tiše do hradeb zbořených nadějí
Křídla
Křídla co zpátky neletí,
noha co dvakrát do stejné řeky nevstoupí,
srdce co protaté kopím zkamení
úsměv co bolest zamrazí
Koruny stromů
Koruny stromů rozevlátých
sahajíc k obloze blankytné
šeptajíc do ticha
motlitlibičku svou
Třesk
Bouchnu dveřmi -
třesk se ozývá a
kořeny jedovatosti
hnilobně páchnoucí povolí
Jarní brouzdání
Za tichem - poznání skrývá se
a tajemná hudba země procitá
svou křehkostí tajemství otvírá
bříza to spanilá