Písmák Myslitel
Definuje světpomalu vyslovujeC-I-T-O-V-Á KRIZEříká hlubokým hlasem
a souhlasně mručíjeho stará kokršpanělka.
Říkání
Jak horký vzduch nad cestouodněkud do někamvznáší sea tepe jako srdcekaždé ze slovkteré mi povídáštu o snechtu o nekonečnosti lidství
/přídavek patosujako horký krémo nekonečné sladkostistéká ti po tělestéká ti po srdci/
mrzí tě každá prázdná chvílea to jak se dneszbortil obsah do formy.
Malý čtenář
Slovem to začaloslovy tomožná jednou skončíuž i noční můry se unavilya ubraly na zuřivostia školák si nervózně prohlížífotky s nahotinkami/v kouzelných polohách/uprostřed knížkyo Harry Potterovi.
Procházka
Vzbuď sepakohodiny bijou. ----------------na protějším stromělišejník prznitelslastně ohmatávástrnulou slečnu. "baráčnici"-budíš se do rámusutik ťak, tik ťakzmatenýnač dýchášu patníkupamátníku padlého jezevčíkaočuchával tady rohynež padnul na zádavzpomínáš. (= válel si tu s ním sudy).
Hra
Bliknutí lampy/na podšálku z kočičích hlavtančí sešlapané podrážky houmlesákůkrabicový valčík/lekla si sekrev se ti vehnala do tvářea pevněji si mi stiskla ruku/jakoby nic/každou noczačínalov průchodu vašeho domumalé představenínaše životní rolea z první lóžeMěsíc se tiše smějetéhle naší komedii.
Album
Někdo věří, že se ve fotkách - spolu sobrazem- skrývají kousky duší na jedné tvojí fotce jeden ztěchto kousků zapálil moji touhu vidět je /alespoň jednou/
všechny vcelku… .
Přišly mraky
Přišly mraky a snimi déšť /ještě nezačal/ a vítr dál hraje-
na struny konců větviček
/hudební virtuos na koncertě pod širým nebem/ v jeho tónech nese se tvůj hlas jak list na hladině a s vůní deště, snad i tvoje vůně /zdá se/ - je to všude kolem, zaplaven je tím každý kout- zkouším to -bez úspěchu, rvu si vlasy- chvíli ten tvůj obraz chytit a obejmout…
…někdy snad.
Člověk všednodenní
Masový vrah
miniatur
cínových panáčků
denodenně močí
Samotář- SuperStar
Osamělý recenzent
rubriky Nehasnoucí vášně
v jednomfakt solidním deníku
zamnul si ruce
Vytržená
Zvoní hranadvanácté hodině dnešního dneuspaný je jahodníktichý zloděj vkrádající se na zahradu
/tichá voda břehy mele; šeptám tio nezbytnosti citu/
a všude kolem jeslyšet jen šelesttisíců malých snůodcházejících do polštářůz peří svátečních kachena střelených poštovních holubů
jeden z nichmezi letkami nesl vzkazo noci, kdy za tebou přijdupolíbím tě a s mlhoukterá se ti vkrádá oknem do pokojeposilněn vírou & silnou kávou z kuchyněodpluji ven a budu k tobě promlouvatskrze polštář; skrze tvé sny
nebe?!
Dotkni se nebena některých místechje blíže než se zdá-už se zdálo na dosahpak spálil jsem si prstyproč to zkoušet dál. stačí mi se jenom dívat-strach. nejistota. -hrál jsempak složil karty;esa se obalila prachem-argument.
Nedospalí
Pousměj sea rozdělej oheňna svých lících
blíží se ránotma se ztrácí- odplouvá
hořící lícetabákové očivodopád slovkaždý jejichpožár hasí
v červencových ránechkdy lekavé mraky trhají sea bez sbohem plují dál
Ty
Poskládanáv jeden celekšpetka snůs kousky posledních vůlízávětí minstrelůkapka vodylámající světlojednotka duhyty, duše tvái tvoje tělo-
-a na jejím koncimalý poklad-
pouhý sen.