Mamince...
Píši ti maminko pár skromných řádků,
Za můj vděk, pro radost i na památku.
Vím, že jen slovy těžko lze vyjádřit,
jak kTobě hluboký chovám já cit.
Ukecaný anděl
Do vlasů vpletená
vzpomínka bez jména,
vzpomínka bez tváře,
andílek z oltáře
Panenko s hlavičkou z porcelánu
Panenko s hlavičkou z porcelánu
Neplakej, utřu ti slzy.
Neboj se, ještě je daleko k ránu.
Zas bude dobře, už brzy…
Zima na dva způsoby
Padají bílé obláčky z nebe,lehce si sedají na větve stromů. Do bíla obléknou střechy všech domů. Jeden z nich za límec - cítím jak zebe. Tak zahřej mě trochu teplem své dlaně,už nehřeje tolik, co kdysi hřála,když tiskla mě ve chvílích , kdy jsem se bála,tak vroucně a tak odhodlaně.
Zavřeme knihu...
Dnes zavřeme knihu dotekůa společně kouknem se do dálky,kdes rozsypal z citů korálkysnad ze zoufalství, ze vzteku. Vidíš. Už zbyla jich jen polovinaa zbytek v čase ztracený,je skutečnosti úměrný. Nechci znát detaily a čí je to vina.
Tak dobrou noc
Usínáš. I já jdu spát,když noc si vlasy rozpustilaa všechno pod ně zahalila,tak pojď si se mnou do snů hrát. Bojíš se. Mám taky strach -snad za tebe, snad za nás oba.
Vzpomínky
Jen pár zbylých fotek na stěně
v zašlých rámech a popraskaných sklech,
dívám se na ně upřeně
a mráz mi běhá po zádech.
Měsíc
O jasná luno mezi mrakydo kyprého tvaru zaoblená. Nebylo noci, co byla bys stejná,dnes tolik záříš a kéž bych já taky.
Jasný měsíci co rozrážíš tmu,závist je špatná a ač to vím,stejně ti potají závidím,než-li den roztáhne oponu.
Můj milý úplňku zas povím ti strast,jen nedovol, abych se rozbrečela,nechci být slabá, tak jako včera.
Porblémy ženy v manželském stavu
Problémy ženy v manželské stavu
jsou někdy přímo na popravu.
Každý den mít jen velký shon
z domova do práce, z práce zas dom.
Ztroskotanec
Dívám se na hvězdy a hledám v nich spásu,
v tom jejich věčném, třpytícím se jasu
a v té jejich neskonalé záři
aobčas i v měsíční tváři.
Bídník
Tvá zašlá podrážka víří prach,
temnota ulic neslyšně dýchá.
Na jaká vsadíš - sudá či lichá.
Zvítězíš nebo zas poznáš krach.
Lepší už to nebude
Já hluboce se Vám klaním paní,
jak velice bravurně jde Vám lhaní.
Ano, to tobě se klaním mami
za všechny tvé podvody a klamy.
Noc co noc
Poslední dobou usínám těžce,když hlava mi klesne na polštář. Ten kdo mě miloval, dávno mě nechce. Kam se jen poděl ten spropadený lhář. Poslední dobou špatné sny mívám,když v nich na moje přátelez druhého břehu řeky se díváma dřív ryzí přátelství mění se vumělé.
Co vypráví hvězda
Na obloze hvězda jasná,
tak obyčejná a přesto krásná.
Tak nehybná a přesto živá,
se noc co noc na Zemi dívá
Rakousko
Rakousko, ty země spanilá,
tak ráda bych se vrátila.
Tvé volání mě táhne zpět,
tam do hor, kde na dlani máš svět.
Jiný, než jsem myslela
Před měsícem na akci poznala jsem kluka,
teď můj pravý ukazovák na čelo si ťuká.
Romantikem tělem duší
tak, jak se to přeci sluší,
válka
Nebe se zračí v krvavé louži,
nad kterou hladoví supové krouží,
nosíce věrnou podobu lidí
kteří jen sobecky své ego vidí.
Poslední vlak
Na kolejích pár kapiček rosy,
po kterých nohy mé kráčejí bosy.
Bolest už necítím, nevnímám.
Mou duši zaplavila černočerná tma,
Sebevrah
Hodiny na věži desátou odbíjí,
den už pomalu ke konci spěje.
Zčerných mraků potichu padají
teskné kapky beznaděje.