Písmák Vílování
Kapky rosy v pavučině
křehkost rybek na mělčině
něžných citů plná nůše
- taková je vílí duše
...dospělost
Zapomenout
na nevinnou svobodu
(ta už se nehodí)
Přestat věřit
Ztracená individualita
Pod tíhou zevšednění
zmrazit svou pravdu
snad ji jednou
někdo i pochopí
Jak se plní přání
Je podzimní večer, spadané listí už pokrylo všechna místa pestrými barvami. Při pohledu z okna ale upoutává jeho pozornost jediný objekt - velká košatá lípa, jejíž listí je sytě žlutě zbarveno, a která pod světlem blízko stojící lampy vypadá jako kouzelný strom z pohádky. Každý lístek připomíná zářící hvězdičku, která má za úkol jen spadnout a vyčarovat úsměv na rtech splněním sebemenšího přání.
Když tak seděl a pozoroval, vzpoměl si na tu netrpělivou maminku, která se loučila se svým malým ve školce slovy: ,,Už zase ti to trvá.
Haiku (ne)věrných..
Dusím svou touhu
a mrazím žár doteků
. vždyť to nemohu
Momentka
Do jehly pro lásku
navléknou nit
Položit otázkujak jen s ní šít.
Akrostich pro Michaelu...
Moci alespoň jednou
Iluze své si vyplnit
CHopit se příležitosti
A usínat vedle ní
Cestička v dešti
V kapičkách deště
hledám si cestu
Odkládám vestu
pocitům.
Opilcova balada
~ ~ ~ ~
Schovávat v závratích
na lásku vzpomínku
Vždyť vše se vytratí,