Autor Lejzyboy

16.11.2006 15:35	K dílu: Noční vidění kruté pravdy ve dne	Lejzyboy
Jsem na Písmáku jen krátce, ale i za tu krátkou dobu jsem si stačil všimnout, že básní, které něco říkají všem, nejen autorovi, je málo. Popravdě jsi první z těch mála na které jsem narazil. Mimochodem ty verše jsou moc hezky poskládaný a hezky se to čte. *
13.11.2006 16:44	K dílu: Malé zamyšlení nad "Umělci" tady na Písmáku	Lejzyboy
Sorry za duplicitu, teď už triplicitu, ale nevšim jsem si, že kritika už má druhou stranu a myslel jsem, že se přízpěvek neodeslal, tak jsem napsal pracně něco podobného ještě jednou a odeslal.
13.11.2006 16:39	K dílu: Malé zamyšlení nad "Umělci" tady na Písmáku	Lejzyboy
Když jsem to po sobě asi po pěti dnech četl, zjistil jsem, že bych musel napsat buď deset stránek nebo jen dva řádky. No jo máte pravdu, tohle napsat je jako házet hrách na stěnu. Ale stejně si za tím stojím. Na vysvětlenou: dobře mě vystihl ve své kritice StvN, který mi dává za pravdu, ale zároveň nechápe pohnutku, která mě vedla k napsání takové úvahy. Mě právě vůbec nešlo o kritiku autorů (i když to tak pravda mohlo vyznít [zvláště těm, jež se poznali]). Mojí základní pohnutkou bylo (teď, než jsem se k tomu dobral, jsem musel vážně i já autor přemýšlet)ukázat čtenářům, že není všechno zlato, co se třpytí. A teď už si to přeberte každý jak chcete.
13.11.2006 15:58	K dílu: Malé zamyšlení nad "Umělci" tady na Písmáku	Lejzyboy
Ne vždy jsem byl podle reakcí na mou úvahu přesvědčen, že byla správně pochopena. Tudíž bych se měl počítat mezi mnou kritizovné. A taky tak činím. Máte pravdu - psal jsem bez nadhledu, vlastně jsem házel hrách na stěnu, ano přiznávám poezie, je z větší části záležitostí srdce a citu a ne jen mozku. Ano to vše přiznávám. Ale přeci jen si myslím, že si z toho něco lze vzít. A vůbec, každý máme v sobě skrytý cit, jímž poznáme, kdy se autor přetvařuje a kdy z něj mluví cit, srdce, rozum a zkušenost. Já budu spokojen, když si na mě někdy vzpomenete až vám ten vnitřní cit řekne: Jo,tak to je to,o čem ten Lejzyboy psal.
08.11.2006 12:33	K dílu: Cesta do hlubin umělcovy duše	Lejzyboy
Zajímavý a vlastně nic neříkající. Mám dva názory. Jestli je to všechno podle pravdy, tak je to obraz docela "obyčejné" schyzofrenie. Člověk bojující se svým "kamarádem" v hlavě, který ho nakonec udolal. Docela smutné. Ale jestli to byl výmysl čemuž nasvědčuje závěr ohledně toho Černobylu, tak je to prostě příběh. hmmm co k tomu víc..