Písmák Občas
jsem obeznámen se svými známostmi
tíží mě jak těžítko
občas někoho potkám
když se nechci s nikym vidět
Antiapoteóza
Jsi sladká jako glukóza
Jsi sladká jako fruktóza
Kdy už si od tebe odpočinu.
Tlačíš mě jako osmóza
Občas
jsem obeznámen se svými známostmi
tíží mě jako těžítko
občas někoho potkám když nechci nikoho vidět
moji přátelé by mohli být už dávno mrtví
novoroční
sešel se s rokem rok
už zase
děkuji za ten rok.
ptal se mě, jak zle může být.
Noc
dny se tak krátí až bych se skoro bál
že se tak zkrátí až bude jenom tma
nebude ráno nebude další den
čeká nás pořád dokola černej sen
sobě
máš dítě s popelníkem
a zrzavost tě svádí
našlapovat po kolenou
aby ses neprobudil
Stoya platonik
mám intimní vztah jen s vlatnim polštářem
hladim ho po tělě a zpívám mu
brzo se navzájem rozpářem
nemám tvoje vlasy ve svym hřebenu
v ulicích města S. a nebo G.
v ulicích města S.
a nebo G.
v pradusnu nížiny jordánské
uprostřed bulváru
nepatřili
příběhy se neopakují
minulost zabíjí čas
lidi se nakonec nezmění
kazí příběhy
Post
Moc nás to nebavilo
ráno jsem utek
snad ti to nevadilo
Dál už se nedostanu
Prohibice
Navzdory prohibici
zas jsem ráno po opici,
nalili mi zelenou,
stříknul jsem ji okenou.
Dokořán
už zas chodim do hospody za tmy
už se zase vracim za svítání
doufám jenom že celej den zaspim
než zas začne další ožírání
Ranní blues
Bylo už světlo, zpívali ptáci,
ulice plný rána.
Mně bylo ráno taky.
Teplo už teklo, všichni ještě spali,
Kdy?
V kterou chvíli, v kterym roce
odvezou mě do márnice.
Kdopak ví, kdy naposledy
řeknu "Nazdar. " týhle stoce.
Honey
Troskotat jde-li to něžně
jako když prší do peří
věřit ve slovo věřit
alespoň
Sítě
Udusím se, kde jsou nítě,
propadám se v prostřed sítě.
Zašil jsem se dovnitř sítě,
v hluchym bodě, prázdnym místě,
Rpčko
Rozlil jsem ranní pivo po pokoji,
stěží teď zápolím s otravou.
Žízeň je překážkou, v pokoji
voní to včerejší potravou.
Tetelí se
tetelí se realita
obzor není bazar
ale to nevadí
v noci se zas spletu hvězdy
V očekávání večera s M.Č.
Spočítáme starý bolístky,
probereme všechny nemoce,
smíchy už nám měknou čelisti.
Počuraj nás náhlý emoce.
A nihilo nihil
Slova jsou bludná, trebaže náhodou,
bortí se ve dví, píšeš je za sebou,
jak vykradač světa a vykradač samohrobů.
Mluvit je možná jen laskavá svatokrádež,
Do země
Vstoupím do země,
kde lidi nežijí,
tam kvítí spí.
Vejdu, odkud jsem přišel.
Stečovat opití
Je to hon na dlouhý lokte
běh za šílenstvím noci
pohřbeným pod duchnama nudy
Stečovat opití
Ptákům do klína
Padá ptákům do klína
hnízdo jí protínaj
v duchu je proklíná
když línaj a ulítaj
Když pláčou révy
Když pláčou révy
oči tě prozradí
pukají hrozny
průhledná lýtka lítosti
Dávno pryč
je to dávno v mlhách snů slepenýje to kdesi v změti řek stopenýje to všechno v stokách dnů pohřbenýje to totiž dávno pryčRf: No memories All memories No memories Old memories No old memoriesje to celý šapito kadícíje to zrezlej tupej nůž v zadnicije to jako dvacet let v márnicije to totiž dávno pryč Rf: No memories All memories No memories Old memories No old memories je to trochu Růženka Šípkováztracený kázání prorokajak starý vzpomínky uchovatje to totiž dávno pryč Rf: No memories All memories No memories Old memories No old memories .
Ze sna
Ticho se rozhodlo vyčurat do rakve,nebíčka vypálí studny,do pekla uvrhls, v pekle se zboříš.
Foibos
Slunce krvácí ze zrzava, ráno tě uchopí v týlua zpívá, zpívá sten,Foibe. překleň ten sen,zabij tu duševní kýlu.
Prská
Prská jak pláčezvracej do něj saxofóninformacePrská jak pláčehustěj mu to do pravý saxofónkomoryPrská jak pláčenebe se rozhodla vybílit očiZmírá jak prskádo živý tkáně saxofónagreseZmírá jak prskáv křeči krk zmítaný saxofónžene seZmírá jak prskápekla se rozhodla pukají očiNepláče prskáobkročmo nad pivem pěna saxofónvztekláNepláče prskázmačkaný písmena zmatený v saxofónzmětiNepláče prskávyjící ve stoce fena saxofónteklaNebe se rozhodla pukají pekla.
Ovečka
Bečí bečí ovečka,chce vytlačit bobečka. Bobeček ji nadouvá,až ovečka vybouchla.
O Tuamém
V časech, které teprve přijdou, žil Tuamé. Jeho matkou byly kapradiny, louky a pastviny, kozy a bystřiny, houby, jeho otcem byly duby a buky, vichr, stébla trav, lesy. Měl mnoho přátel mezi zvířata, žil však spíše vedle nich. Rozhodně, ač měl značně intenzivní důvěrný vztah s laněmi, což nelze říci o jelenech, s nimi nesounáležel.
Šmátrám
Ztrácím se mezi mrakypadám ze světelna vratký bárce slepý námořníkpříliš mnoho svalů v sporukývají se nad hrotyskýva chleba přetrženáv ulicích rozcupovanostiprotloukám se v mezilesíbetonovejch sloupkůrajské potratyutíkají mi slzy hledat měkkou hebkostza obzory dálných mezív bezbřehý neúprosnosti obrovský planetyv nekonečný vyprahlosti olbřímího vesmíruv zkrouceným mozku v hnijícím tělepod ledovými pohledy hvězdpod doteky syrový zeměpod povodní dnůpod záplavou strachůšmátrám po tvé ruce.
Fontána
Děsně mě dostávázlatavá fontánazvlášť když si při tom hladí bříško. Běsnění nastávázvrácená triádanapoj mě kočičko, tiká mi víčko. Kapičky na tříslechna ústech třpytí sezlehka jí zrudly skráně a líčko. Vrátil jsem kapesníkdo kapsy náprsníslečna je krev a mlíčko.
Televizní obzor
Co tu vlastně hledaj. Tupě míjej stromy. Jestli jim to stačí,ať si kopou hroby. Řítěj se vstříc smrtis pozlátky tupostí.
Válíme se mezi poli
Válíme se mezi polipod polštáři vonnejch šátkůknoflíčky nám padaj na zemmořská nemoc na tvý hrudijazyky se v puse motajsukýnku pozvedávámpánev se Ti prudce chvějelevé ňadro prohmatávámspojíme se mezi stehnyjsem teď kluk v hol-čičí schráncepropotim Tvou nahou kůžinemám žádný bradavice
Voko se stydí
Voko se stydíráno papírovýrozechvělý jako slzakanoucí do plechovýrozpálenosti strachukalamář se rozlilskvrna ve vokustydí se.
Piráti
Topí se pirátitonou s úžasempísek a rackovévraky na vlnáchstárnutírejpu kusem nehtuchci chtítradovat seale se ztuhlou tvářípotoky smrtí.
V půl sedmý ráno není čas
v půl sedmý ráno není časzmačkaný obličeje projížděj tramvajíplížím se nadoraza Slunce němé vstáváa svítí jakoby přes blánuv hlavě mám zbytky snův krvi zbytky alkoholůvoči mám nateklý nohya jsem zase o něco těžší.
V bublině nevůle
V bublině nevůlev břiše mi hladovíslabostpod dekou únavymezi sny fixnímitak jako bez vokacumlám bonbónv árii beze slovslavnostně vítězímoběsím prohryjak sliny na chodníkuSlunce též prozářívše co se obrátía pak prach.
Zlá
Oči máš plné mozolů,stékají v kanálky vod. Kam bych tě, panenko, kam bych tě bod. .
V zrcadle
Dívám sena sebejako na jinýhoV zrcadlehýbe secosi podivnýhoCo si. Kdo si. Cosi. Kdosi.
Lapám
Svinstvo kolemmrhole padáčvachtá břečka mlaskaváŠedivost se vkrádávykrádá mou hrobkubudu si hrát na mrtvolkuSkučí touhajak se soužíma lapám vzduchempo jaru.
Neprotkám
Toužím po hříchuamorálnostipadám z žebříkuZamknu se v tichupodle libostizvolím taktikuBěsním v parčíkusvojí zvrhlostiusnu v šeříkuRf:A pak až se probudimtak se asi nepoznáms nikym o tom nemluvims tebou už se neprotkámJe to moje tajemstvíbezpečně to rozpoznámstrachu víc se nebojims tebou už se neprotkám.
Lež
Nešťastníve svym skoro světěpo jedný větěsají svý lžiZe strachupějí ve vězenípěstují kamenína polích slzUvěříz lítosti lásceač vmazlí kráscebledost a prachMedúzepřisáté k bezmocinelze pomocisterilní rájJe to ležatentát na dušikrálovna ropušískučí štěstím.
Pochybnosti
Probuď se, už zhaslo Slunce. Zapadl Měsíc. Zlehka odtékám řekou tuposti až k mořím bez vln. Oceán propastí tmoucích.
Dotýkám se, potýkám
Míjíme se v ulicích,bez něhy se zdravíme. Kdypak si to povíme. Dny v opilých podnicích. Tak mi třeba pohlaď tvář,pošeptej mi, že mě chceš.
Samota slzy
ze rtů ti prášímotýlí rtuťperleť peříplavost plyše
pelikání pleš
tvé zrzavé srdcetlukoucí v nicotnostichladu a vzdálenostiumělí slediklestí se v pletiteskním a bojím semilovat toužímsoužím se v louži.
Touha
Schovej mě do klínu ticha,v jeho střed. /Toto je ticho,jeho řev. /Vdechni mě do svého těla,nepusť zpět. /Toto je vůně,její zpěv.
Byl jsem moc
Refrén: Chtěla mě, chtěla mě, chtěla mě, chtěla mě, chtěla mě, chtěla mě,hrozně moc. A já, vůl, byl jsem moc. Vypil jsem čtyři vodkya jedenáct piv. Vyzvracel jsem čtyři vodkya jedenáct piv.
Alkoholická
Kořalko hnusnáchutnáš jak blití. Ambice nemám,holduji pití.
Startky a Absinth
Náhle mě posedlo
běsnění,
náruživost.
Vyrazil kamsi,
Učit se plakat
A do celého těla vlévá se závrať a lehkost. Tvůj šepot a kroky tlučou v dáli do syrovosti země píseň ospalých něžností. Vzpomínky polibků ožívají na mých rtech. Kouř soumračně obtéká pohledy očí - doteky věčností.
Myšička
Když jsem byl malý,vzrušila mě myšička. Promáčkl jsem bříško,vylezla jí očíčka.
Kachny v parku
Dneska po ránu,bylo to podivné,vstal jsem a pospíchalke školní rutině. Ale již po cestěv parku mezi psy,seděly na trávědvě kachny, snad sestry. A ony dělaly,že se nic neděje. Blbě zíraly,úplně netečně.
Za úplňku
Pivní polibek můzy,krve sání,ledový závan hrůzy,z mrtvých vstání. Noční stříbrnost věštímrazí kosti,jarní extáze štěstí,zvířeckosti. Duše pějících hoří,v transu ticha,kouzlí úplněk moří,stekla psýcha. Krape bisarní bytí,snová tupost.
Psáno do sněhu
Zchumlán v chuchvalcích sněhu ploužím se odlehlou prázdnou uličkou bubenečskou ztopenou v zlatavé záři lamp, sleduji všudypřítomné prázdno mezi chumelícími esencemi ilusí. Vločky bezprostředně svádí mé oči, asynchronní skřípot tříštivě šeptá v mých stopách, praskání zmrzlé vody. Snová noční láska, skoro zde. Close to the edge.