|
ty jo, takový ze života...tenhle pocit jsem ještě před rokem zažíval téměř denně.vzpomínám si na své první pivo, které jsem pil ve svém nově středoškolském životě. asi tak před dvěma roky. já ho nedostal, páč sem na to neměl roky. tak si ho vzal kámoš, a pak ho prohodil s mou limčou. a v tu chvíli se tam zjevila obsluha a udělala takovej tyjátr, že sem pak byl vyschízovanej skoro v každý hospodě, kde jsem podlehl své choutce požít zlatavého moku.
co je všk ještě horší, tenhle pocit, totiž pocit nepatřičnosti a ilegality se ve mně zakořenil tak hluboce, že i krvavou práci u pásu, kterou jsem nucen po skolě dělat, považuju za něco nesprávného. či spíše považuji za nesprávné si za něco tak čistého a vychvalovaného, jako tovární výroba, brát peníze. a tak jsem asi dva měsíce chodil s doutnajícím bezmocným vztekem vůči byrokracii pracovních agentur, které mne, jak jsem se díky nepřehlednosti výplatového systému domníval, zcela bezuzdně a bezpáteřně šmelili.
jo. tendle pocit znám a jsem rád, že ho prožívá či prožíval i někdo jiný. tak se měj, raabe!
|
Písmák