milostná básnička

míjím hlasité stromoví
a hustě osázené nebe
znám tebe a kdo ví
proč zima vrukou zebe

že je tolik kroků k tobě

víš že mi schází víra vkonce
bez zubů jsi ulomila větévku
a kousla do jablka
- co ztoho obyčejně plyne mi

v krátkosti stvoření

je lehko od země

je lehko od země
¨
prý už se nežije jako dřív
rdousí se jinovatkou

příběh ze samoty

Někdo má o mne zájem

vrah volí
oběť
je kousek v hlavni
od náboje k prachu

konec konců už je noc