Písmák Čelo
Svraštíš čelo skrčíš tvář zavřeš oči a jdeš spát potají pod víčky úsměv zanecháš.
Výboje
Molekulární výboje doutnají v ohniscích obou hemisfér transformace stírá břehy na špičce visí jednotlivce hledí do šíře rozprostřeno v refrakčním třesu pobublává dál.
Stíny
Chodíme jako stíny v tomto dění otáčíme se za nimi v okouzlení svébytnosti vlastního bytí, roníc slzy svých synů zapomnění . .
Verzatilka
Verzatilka vrže v sevření, tuha rozpadá se na kousky a drolí vryty jsou pohyby bezmezně do listiny ukončené čáry, linie nedokončené spojnice mezi máry s poslední kaňkou možnosti volby vrženou vrhcáby do bílé světničky hoří.
O psaní
Dá se psát jedna báseň celý život, každý rok jedno slovo, z každého roku jeden nejsilnější pocit, touha a vložit slovu dar vzkřísit mrtvé. Dá se psát jedna báseň celý život, je-li minulost obsahem, to co má se stát, stane se. Dá se psát jedna báseň celý život už píšeme neumřeme .
Na cestě potkal smrt
Rozjímá v odcházející
rezonanci
uplynulých štací
ztrácí horizonty
Starci
K pousmání častují své příkré svahy shrbení starci pod břemeny své tiché a zapomenuté slávy.