Písmák dav
kolik má hlav,
bezhlavý dav .
čísla jsou různá,
představa hrůzná.
(s)padlá hvězda
Je krásné, páteční odpoledne, chtělo by se mi napsat, že ve vzduchu voní začínající léto, ale, za prvé je to klišé a za druhé sedím na zábradlí zastávky starého autobusového nádraží a ty pachy se tady nějak třískají.
Do odjezdu je spousta času a já si, spředstavou nadcházejícího víkendu, užívám sluníčka, které svléklo mraky okolo procházejících, mladých, krásných dívčin, téměř, do naha.
Ležérní posez, zapálená Sparta, tuzexový riflový komplet spečlivě ohrnutými rukávy u bundy, tenkrát, trefně zvané „džíska“ a háro (dlouhé vlasy), které při natočení hlavy, dle dobře odhadnutého směru větru, vlajíce, dodává na, jakési, dynamičnosti, celého mého skvělého vzhledu. To všechno mě přímo nutí, tu uhrančivě, tu lehce koketně, tu přímo vyzývavě, hypnotizovat pohledem, kolem procházející, soudružky.
radikální řez
Řekl sem si, Lubošu.
chtělo by to změnu,
natočil jsem navrch pivo
a dospodu pěnu.
rozpočítanka pro děti s politickými ambicemi
kdy by sem měl me loun v ban ce
ne by la by vů bec šan ce
že bych při spěl do bro vol ně
na ně ja ký o tr han ce