Písmák Oči
OčiObloha se zavírá a začíná se stmívatz okna vidím kočky na komínech zívatměsíc odrazil slunce jak kouli při kulečníkuhvězdné nebe se podobá prosvětlenému cedníkuLuna je pečeť na obloze nocina zemi tvoří souhvězdí svatojánští broučcikvětiny se zavírají tak jak lidské očia vzduchem tryská noc, zatímco den končíSlunce se líhne z vejce luny a večer se v ni zas skryjehvězdy jsou noty dle nichž hraje noční ticho melodieTato Malá noční hudba hraje spícím lidem z polštářetma je peřím noci, černým sněhem v zimě a černou trávou na jařeMeč slunce byl zatažen do pochvy večerakončí denní symfonie, začíná noční operahvězdi jsou piercing nebe a stříbrem zdobí oblohunoční bubáci z podpostele chňapou děti za nohuKraj uspala noc, ale já nespímne protože nechci anebo že nesmímnemám totiž oči, nechal jsem je na své miléta teď chodí jinde po světě, už je vzdálena na míleJe ale divnéže ač nemám očitak pláču.
Pomněnka zapomněnka
Pomněnka zapomněnkaJsem starý věkem a mladý duší v mém mrtvém těle srdce kojence buší Dětská kůže na mém hnijícím masu do mozku se mi zakousl zub času Každičké ráno se znova rodím učím se mluvit, poprvé chodím Než večer usnu, tak umřu v křečích mám plno oken čím dál tím většíchRef. :Mám okno. - koukám z něj ven znova se rodím každý den Mám okno, nevím kdo jsem jsem starcem nebo dítětem. Vrásky jsou jizvy po meči stáří jsem kojenec se zmuchlanou tváří Kdysi dávno jsem miloval ženu po rozchodu jsem chtěl, ať na ni zapomenu Alzeheimer Co dělám v tomhle bytě.
Léto
Léto
V létě nám nešla televizetak jsem šel sledoval mrakyale místo mraků jsem viděl beránkyšel jsem tedy kté nejvyšší břízekterou nám vítr zasadil na zahradua vyšplhal jsem po jejím kmeniskrz větvové lešeníaž na špičku abych byl blíže tomu stádu
Natahoval jsem knim rucešpičkami prstů jsem se dotýkal slunceale na beránky jsem nedosáhplakal jsem a celá zahrada byla vslzách
Avšak ze slz jež se vsákly do hlínyvyrostly nádherné květinynáhle jsem byl nejbohatší člověk na světětu nejhezčí jsem utrhl MarkétěPotom jsem si však uvědomilže ona už se mnou vlastně nenía já jsem si na zahradu přišelpro provaz z kůlny
Hračka
Jsem popálený a unavený
křídla mi roztrhaly plameny
krvácím z nosu a zvracím krev
aby měla Markéta dost barev