Písmák A toi ma ville
A Toi ma ville
---
A Toi ma ville aux ruelles réctangulaires
aux toits rouges et aux fenetres abandonnées
III
III
Nechci se vznést, chci létat při zemi
Nechci být žár, jen zažnout chvílemi
Nechci se smát, jen koutky se usmívat
II
II
Poledním žárem, jako blesk mravenci letí,
do stromů žlutého bodláčí se vítr opírá.
V dáli slyšet jen lopatek mletí
Platl jsem šekem
Platil jsem šekem za slečnu v baru
kloboukem smeknul jsem, rukavičku políbil, vše pěkně po staru
Z portmonky vyhodím obrázek dětí
jsem chlápek zámožný a ženy po mně letí.
Baletka z Buenos Aires
Byla hvězda, piškoty na hřebíku
Celé Buenos Aires tleskalo
Piruety a špičky bolavé
Dnes- Žena krev a mléko- sukni nedopne
V ulicích dijonských
Za ruce se nedrží, vedou je bílé hole
kroky její, sledují vzdychy jeho
kožené brašny na ramenou, chtějí vymněnit si role
odkázáni sami na sebe, touží po světle denním
Houslistka z ulice
Do schránky poštovní přišlo mi psaní
známka s obrázkem Madony boží rodičky
řádek po řádku vstupuji do hlavy Té paní
decentně oděná, postava Venuše okopané lodičky
12 řádek
Šelmy mě přitahují, ale bojím se koček
rybí maso zbožňuji, hrůzu mám z rybích oček
ponožky nosím rád, vlna drásá mi kůži
trny ty miluji, ale straním se růží
V zahradách
Dans les Jardins de Luxembourg,
tout s´agite, touristes japonais, filles de faubourg
Vieux monsieur au baret,
jette des grains aux pigeons
Na žulovém parapetu
Zvony úpěnlivě šeptají árie v mollu
od špiček okopaných bot slunce se odráží
na žulu sedl si párek kosů a trilkují spolu
přes zobáky žlutavé tóny se vezou k malému nádraží
Clown Louis
CLOWN louis
Dans un costume, disons kitsch
une peruque rose qui ne se porte plus
le nez rouge percé par des épines
Čokoláda
Čokoláda
Čokoládu ze rtů slíznu Ti,
hořkou chuť na patře ucítím,
jsem hypnotizér, dám sbohem cti
Cudná
Cudná
Chci být holka cudná
místo miny sutanu
než-li hrubá, radši nudná
V síti
Vsíti
Nejdřív drak, potom hadice
rozbitá konvice, komorní tělesa
ležím si vhamace a studuji nebesa.
Ve vlnách
Ztrácím se ve vlnách Tvého oceánu,
se zdviženou levicí na loď Tvoji kanu.
Klesám ke dnu, slunce se halí do zelené,
osamoceni, bez naděje si životy své bereme.
Souvenir
Tu t´en souviens. du parc, nous deux et le vide,
on s´est jetté sur la terre, posé nos corps sur des feuilles.
Le soleil de l´automne a joué du violon ride
tout ca est deja passé, meme si on ne le veuille.
Le berger
Le berger
Jako hvězdář,co spočítá si svoje stádo,
tak jako čas,co do tváře ti píše,
sedím,slunce mám v nadhlavníku