Písmák Takhle to dál nejde....
V kruhu přátel,
samotnější než unesu.
Někdy mám pocit, že se odcizuji a přátelím se jen sama se sebou
a někdy se odcizuji i sama sobě.
Prázdno
Další ráno,další prázdno,další zásek na krátké přímce. Tvrdil jsi, že to nebude bolet,tak co je potom tohle. Vyrval jsi mi srdce a chvilku po něm dupala já nemohla nic, než se jen koukat. A pak ses kál a divil,ale to už stejně nic nezmění.
....
Pokaždé když se vracím, vidím tě jen odcházet a s tebou všechno co mi kdy bylo vzácný. Zůstává prázdno, hledám ho okolo, ale je jen ve mně. Dny, měsíce, roky - pořád tam bylo. Nechci ti ubližovat, tak se snažím vzdorovat, ale už nevěřím, že se něco změní Já už nevěřím, že se něco změní Nějak se nemám k odchodu i když bych měla, slyším to sama sebe říkat.
Prázdno
Když jsi odešel,
ztratila jsem srdce.
Chtěla bych ho najít,
ale nevím kde hledat.
Bez názvu
Líbí se mi jak všechno mizíChci jen bílou stránku papíruA Zmizet.
Ranní
Ztrácím se před očima a zase se nacházímTak jako tma brzy z ránaTak jako svítání.
Ve tmě
V srdci mi zůstal jen paprseka nůžstále jsem doufala, stálaačkoli chtěla jít. Tak nějakstála a doufala, že pro mě budeš chtít žít,utrápený oči do tmy a tichý vzlykyta stálá touha" Já čekám. " chtělo se mi křičeta věděla jsem,že moje cesta nikam nevede.
Zeď
Stavíš si tu svou bedýnku jak já ji nesnáším. Cihličku po cihličce přidáváš, aby byla vyšší. Jak já chci vědět co cítíš. Jak já chci vědět jak myslíš.
Pavoučci
Chtěla jsem si s Tebou zalézt do vanya mít Tě ráda,ale to jsem ještě nevěděla, že máš rád jinou. Sakrautrhala bych ti hlavua nožičkya pověsila bych je jako pavoučky na zeď,někam kde to nemám ráda.