Prázdno
Zavřít oči a uniknout,
Zaposlouchat se do nicoty ticha,
Nechat se unášet na vlnách hluché vibrace
z dezorientovaného schizofrenního stereopole.
Možná
Jen pro ten pocit,
kdy cítím něčí rty
na těch svých
zubožených.
Můra
Zabila jsem můru, do monitoru narážela. Teď tam visí křídla,až do rána vydržela.
Hura-rá
Vypíšu bludy,
asi i znudy
mé mozkové.
Zapnuto na víc,
Lakomá
Mám modré povlečení,
pyžamové oblečení
a na krajíčku spánek.
Těším se na koma,
Je mi zima
Je mi zimaa jsem línájít se trochu přiodít,ale nechci marodit. Tak jsem šla a triko vzala. Záda hřejí,záda žhnou,nepřehnat to s mikinou,stejně skončíme pod peřinou. Tak pojďte.
Ruce
Zestárly mi ruce. Zadívám se na ně a vidím,
co jsem předtím neviděla.
Kůže znavená, čar jen přibývá a nesou stále kratší poselství.
Zestárly mi ruce.
Cítím se
Cítím se prázdně, cítím se marně,
Cítím se ubohá, cítím se chladně.
Naplň mě. Vzchop mě.
Cítím se prázdně, cítím se marně,
Nezvaný host
Přišel mi do hlavynezvaný host. Otevřel myšlení, poplet mě dost. Kam se na něj brouci hrabou,tenhle host mě nezná hravou,tenhle mě zná bezmocnou. Pohrává si se mnou často,neumím mu odepřít.
Přiznání
Nechutné gesto, ale i přesto, ¨
cítím silné pouto, asi všechno proto,
že Tě vsobě pořád mám.
Další hnusné gesto, místo srdce těsto
Posledních sedm minut
Zbývá už jen chvilička,než budu muset rozhodnout,zbývá už jen chvilička,kterou z nich probodnout. pět minut. Už tak mocně málo,než skutečnost nás dožene,už tak mocně málo,všechny sázky vloženétři minuty. Odpočítám na prstech,tři,dva,jedna.
Zoufale
Záda bolí, oči pálí,nikdo holku nepochválí,že ještě bdí. Srdce pláče, slza skáče,papír celý zmáčenýa stejně je to zbytečný. Už se tu statistiku učit nebudu. Dobrou.
Mami promiň
Mami promiň. vím, že dáváš,já jen beru, prádlo perua přece je špinavé. Mami promiň. vím, že toužíš,pro mě se soužíša já pořád jen beru.
Na dobrou noc
Já zalezu za chvíli,bych potkala ty víly,co sny do hlavy nesou,až se hvězdy třesou. Ty stejně nikdy nepovíovocnému stromoví,co ve snách se zjevuje,když na prázdnou zeď sprejuje,že city se s nocí mění,tu odejdou, tu tě změní. Tak jaképak to bude dnes. Prosím teplých barev ples.
Nikde Nikdo
Planým dojmem z Tvého hlasu,naplním všem chudým kasu. Zhroucená jak stolní lampa, co už tolik potřebuje chlapa. Ale on tu žádný není. Vlhkým okem na polštář,dál nechci napsat ,,na oltář" -tak ubohý a levný rým,že už ani nevím s kým.
Klára
Na zdi visel obraz a pod ním stála židle. Na hřebíku provaz a venku v hnoji vidle. Na židli vrstvy prachu a v obraze díra,na provazu krve trochu a kolem vidlí špína. Pod židlí slepá kočka a na obraze čáry,z provazu hned smyčka a vidle v rukách Kláry.