Andělé a ti druzí

Andělé a ti druzí
Když jsem byla malá, táta mě houpával na kolenou a říkal mi, že pokud budu hodná, tak mi narostoukřídla a bude ze mě anděl. Maminka neříkala nic, jen se na mě usmívala a hladila mě po vlasech, když jsem den co den stála u zrcadla svyhrnutou košilkou a upřeně sledovala svoje záda, zda na nich už vyrážejí ta křídla. Byl to krásný čas. Dny byly dlouhé.