Písmák Podzimní
Podzimní ten vítr co bere stromům listi,fouká a fouká a v nas, na strništi. Tvé vlasy podzimní s vůni javoru,s lístky pastelovými ve vetru. Oči necháváš letua dotyky tu něhu. Běžíš v babím letu oděna,dotyky těmi svaděna.
Nebuď smutná
S hvězdným nebem v patách
po mléčné dálnici,
ve světě snů,
na rozkvetlé louce,
Prázdné parkoviště
Dřív než hvězdy,
světla nad předměstí.
Dřív než modrá,
černé předá a vrátnému měsíci.
Vlakem
Klepaní kolejnic,stanice Nezamyslice,světla co běhají za oknem,cinkání přejezdů,slyšíš,vlak už houká,brzdy skřípou,mysl usíná,když zírána putující velký měsíc.
Heřmánková
S vůní heřmánku ve vlasechs hvězdičkami v studankáchs kouzlem zakletým v šatechs usměvy sluníčka na rtechs vteřinami kroku Tvýchs pápěřím rtíku ve dveřích
Až listí opadá
Až listí opadá ze všech stromůač nechci veřit tomu. Zbyde jen ze světla co hřejemrazivá tma bez naděje.
Chtěl jsem do uhlíku žhavých foukat,chtěl jsem v lásku doufat. Třeba ještě pozdě není,ale kdo tohle všechno změní.
Roční období
Jaro a všechno mezi námi kvetlo.
Vše bylo krásné a štěstí mezi nás slétlo.
Léto, něčí štěstí, jiného smutek a žal.
I když trpí všechno plyne dál.
Vzpomínka
Březová alej a cestička z kamínků,
mám na tu cestčku vzdálenou vzpomínku
Tráva vysoká a cvrčků hlas
vzpoměl jsem si na Tě zas.
Komár
Komár co bzučía život stěžuje Ti. Snaží se žíta krev Ti pít. Jak stíhačka bzučí,mě to rve uši. Už na mě přistává,a klidně sinasává.
Čas
Tak hodina je pryč, já vždy mám Ti co říct. Rád Tě poslouchám, co Tě trápí, co tě těší. Ja povídat bych si s Teboudokázal klidně celou noc,možná zdálo by se ti to moc. Ale zdálo by se to jako chvilinka.
Osud?!
Možná, že všechno svůj důvod máA všechno má být právě takhleTed možná stačí čekat, co se stane. Třeba se teď přihodí, co by se jinak nestalo. A já najdu to, co hledám a o čem sním. Možná se teď nestane nicA já tu budu jen stát a čekat.
Kapičky
Šumí déšť tmou, kaluže vodya kapky z nebe ji čeří. Záblesk zmračen osvítil Tvou tvářvšak vzpomínka to jen byla. Kapky deště padají do louže,v zapomění.
Pro hvězdičku
Tam kde v obilí vlčí mák roste
tam kde jsou krasné kopce.
U jezu co píseň šumí
byl jsem z hvezdičkou co jasně svítí.
Hvězdičkooo
***
Ležím tu v blátě odhozen a zrazen.
O sobě sám si myslim, ze jsem blázen.
A já tu jen čekám na slovíčko
Jak moc mě máš ráda?
Naše rty se nikdy nedotklytolik mě máš ráda. Tve modré očí mě tisíckrát probodlytolik mě máš ráda. Často si Ti o mě zdávátolik mě máš ráda. Vedle sebe v noci spímetolik mě máš ráda.
Samota
Náměstí bez lidí
slepý nevidí
hloupý zavidí
slunce necvítí
Letní déšť
Všude je hezky, když pršína nebi tvoří se duhaze všech stran paprsky sršíto slunce pohltilo svět. Kapky Ti stékají po tvářislepují pramínky vlasůtvé oči do toho zazářívždyť je to mokré štěstíHledáš-li suchou zem - marněvoda pohltila všechen světnohama šlapeš do loužítvá tvář je rozkvetlý květŠaty se na tělo lepínastavíš dešti i ustanebe je nadherne barevnechce se Ti tu navždy zůstat. Když někdo po někom zatoužídeštěm se zaplaví světšlapeme nohama do loužía dešťová voda cáká. Paprsky slunce je osvítíduha je brána do nebeslůvka jsou jak kapky vodyuž nikdy nesmí být bez sebe.
Možná
Možná za ruku tvou vezmu tě
Možná vlasy tvé hebké pohladím
Možná něžný polibek ti dám
Možná.
Nejistý
Nevnímám okolí
a v hlavě je soukolí
co zaseklo se,
nemohu nic dělat,
Hvězda tvá
Na neby sposta hvězd zářících a jedna je ta Tvá.
Tak nezoufej pořádně se rozhlédni a jednou hvězdu svou spatříš.
Třeba se ani neskrývá je blízko a Ty to ani nevíš, nevidíš ji.
Tam někdy mezi milióny je ta Tvá, neboj ona přijde za Tebou.
Když je tma
Když je tma a všichni spí,
když je noc a všichni sní.
Jen já sám tu bdím
a nad sebou přemýšlím.
Déšť
Prší a den je zachmuřen,
já za oknem stojím a dívám se ven.
Kapky deště klepou na okap,
jako hodiny když bijí kap, kap.