Snílkův manifest
Chtěl bych létat nemám křídla Chtěl bych milovat nemám koho Chtěl bych zpívat neumím Ale mužu snít a to mi nikdo nesebere.
Čekání
Čekám na tvojí odpověd čas plyne dál a nic a to mě zabíjí Já umírám Moje fantazie zavedli mě tam kam jsem nechtěl a ted střetávám se s realitou která se mi vůbec nelíbí Já umírám Zmaten jsem tebou a tvojí krásou naděje ve mně ještě žije ale přestávám již věřit Já umírám Kruté je to mučení a já se bránit nemužu kéž by byl již konec Já umírám Odpověd již znám všechno ztratilo ted smysl Já zemřel jsem.
Setkání
Pomalou chůzí procházel pod železničním mostem v Evergreen Street. Byla už tma a zima, nepříjemně mrholilo, všude okolo stála auta na semaforech, blikaly neonové reklamy, ozýval se řev sokolních nočních podniků a pouliční osvětlení svítilo nepříjemně silně. Byl zmatený, vhlavě si vše rekapituloval a cítil vsobě obrovskou úzkost. Nevěděl co má dělat, kam má jít.