Písmák Jen tak kecám
Už to cítím v zádech
svět se točí rychleji
odstředil mě na dráhu
kterou neznám.
holoubek
Havran prachu a popela
tobě vždy věrným druhem
staccato okenního parapetu
v duze svítání
předpoznání
Uprostřed syrového hluku
na stromě bez lidí
sedí a poprvé se snaží .
Setřepává rosu z očí,
Ticho
V tichounkém nonkonformismu bělounkého králíčka
se srdcem na dlani
zmáčknutým do krychle
děsím se soudu.
začátek
Zabili mě.
-řekli,že to byla sebeobrana
a já jim věřím.
Vždyť je to jen mince,co si dnes oblékla
Cesta
Ohňostroj prstů do mé tváře
vrývá svůj monogram
-hloub a hloub
tam,kde nikdy nikdo nebyl.
Requiem
V hlavě mám ke kůlu uvázaný černý vítr
a cítím,že lano praská.
My
Tykám si s měsícem,
když oba v úplňku
s tím nehmatným všechnem ve vlasech
na pokraji vzniku stojíme
Zima
Je zima
dovnitř
když ,krev žíly chladí.
Studí,protože pláče
Proč...?
Nevím proč
a tak se snažím
chytit plamen.
Ten,který bere,