Písmák Děsivej bizár
Rád vzpomínám na ten děsivej bizárv hodině hada se noc kurvila se dnemz šedivé oblohy visely na nitích noželidé se plazili těsně při zemiobčas nit praskla a slimák zemřelmoc často a moc zřídkasmrt si našla svůj domova peklo se stalo rájem.
Na transfúzce
Na transfúzcednes řádila rota bílých démonůpříjemná pachuť když jehla vjede pod kůruvysáli mě ale chtěl bych víc (přestaneš pumpovat přístroj tě seřve)na každé ruce díra dovnitřHlavy lidí v buse myslí že jsem feťákjsem feťákpíchám si bolest a samotuteď je mi moc dobřev hlavě je čisto bez myšleneks únavou připlouvá úleva když nic tak ušetřim za pivo.
Trest smrti
V křesle seděl muža do jeho tvářebyses vydrželdívat celou věčnostskrýval se v níjeho špatný životnáhle se zachvěla pak ještě jednoua mohlo by to býtskoro k smíchukdybyod křesla nevedl drátaž k páce na zdia užto nebyl člověk ani muž. U páky stojí pán v brýlíchspíše jenom brýlesedící na pánovi v brýlíchbezvýznamné brýledvě čočky kostěná obroučkakteré v tomto světěnaprosto nic neznamenajínikdy nic nezmění. A postava v křesleuž se nepohnebyl to špatný člověka právě teď zemřelale celý ten okamžiksi velmi dobře uvědomovalpřesto vůbec netušilani nikdo jiný v místnostikdo je doopravdyznovu vinen a trestánnebyl to on kterýzabil ženu a dvě dětiani jeho žena kteráho podváděla kdy mohlaani jeho děti kterébyly příliš maléna jakýkoliv trestani soudce kterýho podpisem věnoval smrtiale brýle stojícíu páky na zdi kteréjediné zoufale netušilyproč musejí tahat za pákunikdy je nenapadlov tu chvíli odejítpryč z místnosti ven.
Déšť
Ráno za stanem, od půlnoci pršíproud moči ztrácí se v deštiv kotlíku po okraj plném vodymrtvý brouk budoucnost věští.
Litanie ke kormidelníkovi
Ó mocnýty jenž kolemdnem i nocí otáčejestřežíš bídné životy našepřed pádem do hlubin bezedných ( a námořníci dole pijí )Ó mocnýty jenž s ďáblemkrví smlouvu znovu stvrdíšpo bílých hřbetech vlň loď řídíša vysmíváš se životu i smrti ( a námořníci dole pějí )Ó mocnýty jenž sám víšže dluhy své ti nesplatímepřipoután k palubě, větry bičováns hněvem hledíš k návětrné straně ( a námořníci dole hrají )Vládče bouřevěz že i tys bylz lůna matky počata osud tvůjs osudem mým spjat.