všední dvojsmyslnost
to jsme zase jednou bylipoetičtíněkde u baru
říkal jsi,že se ti na mně líbíta všední dvojsmyslnost
". jak si dáváš med do čaje. jak sedíš, se vším sebezapřenímvzpřímeněv tom svetříku s kousavým límcem. jak říkáš slovo kahlúa- skoro domorodě.
geometrická
spusť mě tence až k patám
a napiš na okrajže jsem popadalapřes všechny hrany
afinitou až k zobrazeníhledáme vlastní osy.
Za řekou
Ve světě za řekou bejvá ráno mlha. Až budu stoupat svojí oblíbenou ulicí, všude bude pusto a prázdno. Projdu kolem magický studny, uslyším jenom ozvěnu kroků na čerstvým sněhu. Podél malejch barevnejch aut, pořád nahoru.
Rozpaky
Poznám to na tobě. Vážně. Vždycky ti zčervenají tváře, jako by byly podsvícený červánkem. A jak jsi do tý doby vypadal jako Švéd, s těma modrejma očima a blond vlasy, tak takhle je na tobě vždycky poznat, odkud seš.
Postila
Až mi jednouzahraješ ragtimea já zatleskámdo prachu z epolet
Z našich očíodfoukneme prachjako z kostelních svic
Vpíjeníuž se nikdynebude týkatjen inkoustu a papíru.
Post illa verba