|
Tak...a teď jsem zatrhla všem "avíza" a jelikož jsem tu krátce, tak absolutně nevím, co to udělá. Takže pokud je to špatně a dělat se to tak nemá, tak se omlouvám a snad vás to příliš nepohorší :)
Zmateniny typu "penisové závisti" jsou zrovna vlastně docela doopravdy odborné termíny. Alespoň je tak Freud ve svých materiálech pojmenoval (popřípadě se tak překládají do češtiny) Ale taky jsem dost uvažovala, jestli to nějak nepozměnit.
Pokud jde o ten jazyk. No, byl to samozřejmě záměr, (což jste pochopili, nechci vás osočovat :) ) Jde tam o tu mou deformaci. Je pravda, že když jsem se Freudem několik dní podrobně zabývala, tak jsem pak nemohla myslet na nic jiného, stačilo, aby se mi zdál zcela normální, klasický sen a druhý den jsem už docela vážně uvažovala, jestli to není náznak nějaké psychotronní choroby. Ale upřímně, abych se přiznala, byla to spíš taková z nouze ctnost, protože já takhle úchylácky píšu normálně. Vlastně tak docela i mluvím (Baví mě to, zní to tak rádoby intelektuálně, hezká póza :) ) ...akorát, že se teď už neumím vyjadřovat jinak :(
Taky jsem dost dlouho přemítala, jestli Freudovo téma není příliš náročné, ale dělala jsem takový průzkum mezi lidmi v mém okolí...co o něm kdo ví a všem se vybavila psychoanalýza, sny, kastrační komplexy, sexualita, tak mě to trochu uklidnilo (i když je pravda, že chodím na gympl a mám štěstí na vzdělané lidi kolem sebe, takže si nejsem jistá, jestli jsou právě oni tím správným měřítkem)
S tou počáteční větou mi to došlo, až když jste mne na to upozornili. Tak nějak jsem si pořád říkala, že to tam ani nevadí, pomohlo by, kdybych to třeba nahradila jen "Je docela pravděpodobné, že namísto krátkého zadumání (zamyšlení, zvažování, rozjímání,...) vznikne z této práce nesmyslný text, reflexivní patvar ..." ??
V osnově bude asi ten problém s neuceleností. Podle osonovy nidky nepíšu, vždycky mě během psaní napadne něco nového, co tam posléze zakomponuji. Nicméně...v podtstatě jsem tím chtěla říci, že tady to dělání referátů a seminárek má význam hlavně v tom, že se třeba dozvím nějaké nové informace, ale hlavně se je naučím před ostatními prezentovat a pracovat s trémou, se strachem, stydlivostí,... Pro ostatní to tolik obohacující nebývá, protože stejně většinou neposlouchají a jako takový vedlejší a nepříznivý efekt je ta determinace...že nad vytvořením takové práce strávíme hrozně moc času (možná až zbytečně.) A jako příklad je to prostě uvedné na mně a tom Freudovi. Ještě jsem si říkala, že vhodnější nadpis by bylo asi "Má smysl učit se tvořit a prezentovat seminárky?" Nebo tak nějak...
Já to právěže ve škole ještě neodevzdávala, zajímalo mě, co si o tom budou myslet ostatní (zkušení a vzdělaní :) ) ...a moc si vaší kritiky vážím a děkuji, děkuji.
|
Písmák