16.01.2008 07:34 |
K dílu: Skřipce
|
Milhaus Keříček
|
...má to akustiku, cenim*
|
16.01.2008 07:24 |
K dílu: Úsměv
|
Milhaus Keříček
|
úsměv na tyči
tancuje
ninja v baru
balancuje
Vyhlašuju soutěž o napsání větší kraviny. Září 2005 a mylenka - nerozhodně!
|
16.01.2008 07:16 |
K dílu: Úsměv
|
Milhaus Keříček
|
Nepřikláněj se k podzimu, ten přivádí mě do splínu - ačkoli je old záležitostí. Rok 2005 je odsunutou záležitostí, zvlášť takhle z kraje a v povrchu.Nám z nového věku se prchavost emočního mžikuchodu líbí velice*
|
16.01.2008 07:09 |
K dílu:
|
Milhaus Keříček
|
Co není může být..Člověk se může víckrát vracet a nastane čas, kdy bude i zvracet - zvráceně - obloukovitě...v záplavě slov nemine kolemjdoucí. Pak se zastav:)
|
15.01.2008 14:44 |
K dílu: Úsměv
|
Milhaus Keříček
|
a bilancuje..Nevím zda to splňuje pravidla Haiku, ale pro ten let vážky T*
to září 2005: tvůj návrh je jak konstatování žurnalisty, tak rozhodně ne
|
15.01.2008 14:38 |
K dílu: Deka
|
Milhaus Keříček
|
Když necheceš, tak necheceš a vo můzu se neboj, ta si vždycky nějakýho troubu najde..
|
15.01.2008 14:17 |
K dílu:
|
Milhaus Keříček
|
ženo, ženou se na mě mraky z dáli. Zdali odhodíš škrabošku temnoty a zjevíš se ve svém odkazu příští generaci. No tak, Svatavo...Hoď mi sousto!
|
15.01.2008 14:12 |
K dílu: Balada utonulých
|
Milhaus Keříček
|
Co takhle eliminovat nějaký, některý a tak... Upravuj a upravuj, jak bychom to jinak mohli nazvat básnickou tvorbou! Za vysvětlení básně -T
|
15.01.2008 14:06 |
K dílu: Noc šustící záhyby šatů
|
Milhaus Keříček
|
No tak dobře - zdálo se mi, že se ti tam míhá spousta vraních ok a hadího sykotu a tys žena jemnocitu... Svou lyriku musíš jemně špitat u lalůčku..Murtis mužně aplauduje až do konce, obsahově mě trochu uniká, ale emočně proniká...tudí je účel lyriky naplněn!Mimochodem ženskou lyriku vnímám nejradši v podobě materie. Jak se říká moc řečí a čin žádnej!
|
15.01.2008 13:51 |
K dílu: Pokoj
|
Milhaus Keříček
|
Já se páni mám, že nežiju sám; se všemi zvířátky, vyražím na krtky, železně je uspávám; a než zkorodují, amorci zanotují, že já se prostě mám,neb z cihel nebe mám; z cihel a ze štuku, zpívám si ejchuchu s plícema na uchu; tenhle život mám rád, na každej pád....k parketám...sám
|
15.01.2008 13:41 |
K dílu:
|
Milhaus Keříček
|
Harry Potter, Hagrid Pádlo, Hydra Promiskuitní...iniciály svádějící fantazii, viď ARLI. Já tě tipuju na Haničku Privilegovanou.V civilu H.I.P
|
15.01.2008 13:29 |
K dílu: Yesterday - po sladku
|
Milhaus Keříček
|
Šmarjá - to jak z reklamy na cirkusáky a tokoločáře'No jo,tak jo laskyplné cukernatění-ať žije mocca cukr a diabetes
|
15.01.2008 13:25 |
K dílu: Yesterday - po slanu
|
Milhaus Keříček
|
Smysl všeho jsou chipsy s kyselýma vokurkama na obratníku raka, ale jinak fajn
|
15.01.2008 13:22 |
K dílu: Noc šustící záhyby šatů
|
Milhaus Keříček
|
Tomudle já říkám lyrika! Narozdíl od šeptání mylenky. OK*
|
15.01.2008 13:14 |
K dílu: Jak mi bylo na záhone
|
Milhaus Keříček
|
Teoreticky je možné se pohybovat ad absurdum. Hadi i židle jsou populární, časový periodika taky, emoce to vzbuzuje - všem nám je tady smutno. Dali jsme si oblázky místo očí - nechť kameny pláčí a nakonec si dáme vespolek lipovej čaj..Mne to utěšuje! Tituluju
|
15.01.2008 13:05 |
K dílu: Běžné zklamání
|
Milhaus Keříček
|
Má to úžasnej rytmus - úplně cejtím klapot pražců. Dunivý srdce, žádnej chlad - dyť ty seš chlape ajzbonďák! My s Wolkerem a s růží z vepřovice ti dáváme T jako titul
|
15.01.2008 12:59 |
K dílu: Šeptám...
|
Milhaus Keříček
|
Sykavě syčím, já jsem had,z pohledu mého ztrať, se ztrať; tělo hadí, jazyk vraní; lež a kříž v zemskou tíž...šepotááám.
Příliš mnoho zvířat - zřejmě bajka, jak koukám...lyrická teda.
|
15.01.2008 12:48 |
K dílu: Milostný dopis I.
|
Milhaus Keříček
|
Sykavý sýček slintavě shrnul situaci srknutím:siruplé *
|
15.01.2008 12:38 |
K dílu: STAVBY VCÍTĚNÍ
|
Milhaus Keříček
|
Josef Muzikovič Musil zhnuseně skosil zástup davu...tady mě máte---tady ho máš - *
|
15.01.2008 11:10 |
K dílu: VODA
|
Milhaus Keříček
|
Nepochopitelná vodo - neuchopitelná mylenkou. Do slzy si tě svázala, do kamene zamáčkla a přece nepochopila - snad krve se jí nedořezal, jak ve verši ztuhle kohi-noortněla...
|