Písmák Jarní
Hlaveň vázy vystřeluje salvy barev do prostoru
ohňostroj květů tiskne do očí vizitky jara
monotóní hukot spodních tónů sběračů medu
porcují signály letců s poslední nabídkou volných míst
Sevření
Hlava zasazena
v polštáři zmačkaný
nehty do dlaní
mezery pod víčky
Tříkrálová
jsou tři
jak králové
když občas k nám zavítají
hned k futrám dveří se staví
Jak poznám podzim?
češu zemskáču do listínějak mi zdřevěněly nohyřezbáři.
Svázáni
svázáni hřebem přibita
nastavil dlaně zachytil volný pád srovnal rovnováhu nakloněné roviny .
Prosba
nalij mi na dlaň alespoň trochu naděje
já dlaní druhou ji přikryji
a kústům přiložím
až bude nejhůř
zastavení
Když ticho
obrazy rozdává
to je ta chvíle
chytit Tě
otázka
kdo mluví mi
do života
víc než bych chtěl
kdo ruce na prsou
lodičky
tak hrděvede posádkasvoji loďhoupavou chůzípo koberci oceánuk útesům postelestožáry nohous plachtovímsilonek a podvazkůsvinout plachtybouře nastala.
samota
noc je černá studna
do které nahlížím
realita nebo sen touhy
co vsobě jsem uzamkl
májová
jsi jako jabloňco rozkvetla milencům k vůlico kvítekto políbeníco lístekto pohlazení.
Dlaní Tě přikryji
dlaní Tě přikryji
pod prsty se schováš
do klubíčka se stočíš
jako kočka