Písmák sestra
pavučinky nad postelí tvé sestry vlajou, když sleduju plameny hořáku v kuchyniměl bys ji hlídat a jsi tu se mnouabych se neopařilanevzplála lehkým vzduchem nadnášenaneodešla oknem s párou z čajové konviceusnul bys pak v nezalitém kalíšku unaven čekáním. upíráme si nejsladší povinostijak tu sami tak svobodní bdímenad tím málemmalé blonďaté děvčátkoví o světě stejně jako my dvadohromadymáte svou kreva já rozdmýchávám neznámé. narušitelka svátosti obydlíjedinkrát zahřála odtrhané peřív tvých peřináchhra na slepici a kohoutanekloval sibyla jsem šťastná. Tak hrozně zesmutněla.
sbíhání
sbíhání starých rumunských plotůdo jednoho bodu ve zletém středupůsobí klidně na duchy vykukující zpoza stromůstromy rostou až za zadní hranicítři čtvrtě obrazu nabízí bezpečíVykládej mi ještě chvílijak se dá žít vedle duchůkaždé poledne ulehat do stínu a vracet se trochu víc smrtelnýna slunné zápraží našeho domkukterý si schválně postavil za rámemNikdo ti neřekl tady často odpočívají místní divoké kočkyJá nejsem starý keltMůj dům bude stát jim na očíchnaší vírou chráněnýPospěš sidnes tě uspali na delší chvíliza tu dobu mám jich plnou hlavua děsím se tebeMezi námi síťkované dveře, proti hmyzuDo pantů. , společněVedle mne v noci převracíš pískotemmou tmu půlíšna kostky ledusám zmožený hlukem,kde měl bys laskat tichoLedové kostky umrzlyve středu naší postele zrcádko v kovaném rámuobrazí náš dům a naši láskuv záblescích jeho stěny tichožádný lomoz rumunských duchů.
porážka
ani krok tama an zpět iDobře zažízenétvé nebytí v MÝCH žilách NEBYTÍ V ŽILÁCHjako by žíla někdy žilajako bys mohl být šťastnýv mé úzké lumenPropuštěn buť rejdradostných chvilkupa zvířátek nám cévami běhá tamsem a taky la do ko Točí se mi halvaTočí se mi hlava z vlastní volnostiSvoboda mým dechemvíra temná podrážkaPOrážka.
Gunpowder
Půl čajové lžičky střelného prachu v pupíku vysychá. Nakreslím ti květinu na břícho. Lístky se rozlijí a zůstanou jen kapky na klávesnici.
Ekotaj
Krokodýl s vlastní kůžíutíká v lesíku za domem tím co viděl v mém okně ohromen. Klapoty víček do rytmumáchaného prádlajeho slza do modrého pracího prášku skráplaKdo ví co zmůžou trápoty zvířete s lidskou chemií. Oba se noříme do rozbouřeného mořeokrouhlých bublin jejich tělnatou rozpínavostí stísněni. Zázraky prádelnou kráčí dál.
sako
provětrané sako se na mne šťastně směje věšák je tak hebce klenutý hák na mé štěstícítím tikot hodin v jeho kapsetak se odhodlejpohlaď nahý šálztracený z proklateho rukávu mé nepozornostiulpěl na tvrdých kostech promodralé kůžeběsnícího stíháním mrkajících řas.
Zátiší
Prostřena k podzimnímu stmívánírudá látka na švestkovém stole. Osychající vepřovélíčí své strasti talířis cibulákovým vzorem. Láska polního kvítí k praseti- opadávající lístky škádlí talíř,škodí vzoru. Kdysi jsem to malovala.
Domácí práce
Zatlačen do dális hlavou pod umyvadlem a tělem v pračce,čistíš své svědomí. Miluješ symboly.
Dál
Kdy poznám tu dálKdosi kdysi řekl:Schopná čehokoli,třeba teď i zavřít oči,obejmout a plakat nad představou mého štěstí,chtěl jsem jen jediné. Slepý, unášen svou opilostíbez milosti strhnout ten průhledný plátz krabičky cigaret. Přál bych si to i teď ,odešla někam do dáli,snad pěstovat tabák. To já jen tak.
Právo první noci
Právoplatný manžel ve vedlejším kupé soustředné protínání osou soustružídošel také toaletní papír na záchodkuslunce se dotkne spíš tvé zadnice než jeho vlasů rostoucích tak jak vedou dráhy náší hornatou zemí. V šeru když vystoupí on i tvá lakovaná botkaLampy se vždycky houpouve městě kde se loučí osy kulhaje bosky poslepu s děvčátkem na zádech(směje se místu vašeho noclehu)části hornaté země na jejímž vrchu sedí milenecpodle práva první noci.
Rukavice
U rukavice jsem stříhla tři prsty,pravé ruky. Riskuju(a snad i právě teď),že přijdu o nejdůležitějšíčlánky svého života.
Hlt medoviny
Je to pech. když se hlt medovinydostane do dýchacích cest. Jako každá slast,která z míst níže postoupí do srdce a hlavy(určeným k vyššímu). Nikdo však nepopře,vykašlávání je sladké.
Čaj ze Sahary
Dovezli čaj ze Saharyv pytlících - do země klamů. Čaj zelený, kardamon a máta. Nikdy jsem voňet jinak nechtělaa celý život dívat se do tvých očí,barvy třídecové hloubky. Okoupat tvé nahé paže v hrnku,ten už tvá ústa pamatuje,zuby okousaly jeho hrany.
LEHCE-TENCE
LEHCE-TENCEV žaludku hraje mi gramofonhoupaje se na křivce tvého žaludu. Spolkla jsem naše zvuky a sedřela z nich chróm. Teď hrají mi u bránice. Tak tenoučce a lehce.