Písmák Tvé vlasy svou vůní
jako pavouk co spřádá sítěulovíš mé vnitřní hlasyZbavíš myšlenek vlastníchVysaješ a obal necháš supům Zbytečná však oběť když mě pak zvracíšdusíš se mnoua splachuješPutující srdce stokouse už čisté nevrátí…Šedotrnná mlha v očíchnikdy víc už nezmizí. Korespondenci vzpomínek uložím na bezpečnou toaletu v přízemí mého žití s povzdychem radosti z dobrých skutků… Kdykoli si je můžeš přijít vyzvednout….
Trojúhelník
Už z dálky slyším tu geniální kompozici. Trio ve dvou v jednomNemohunás milovat víc nežli tebenež doteky tvých sametových bříšek prstůpo melounu vonícímodře zbarvená víčka tvých očí. Impuls duše tak nezkrotné a chtivéSvětlo tvé krásně puntíkaté pleti co v negativu jako nebe plné hvězdosvětluje temnou komoruv naději dokonalosti vztahu mezi námi.
Válkou poznamenaní
Pohrdáš světlemco prokresluje pramenyvonících vlasů tvé sestryco sedává s oblibouna okenní římseválkou zničeného domuPlive z výšky v domnění,že slina čtyřlístek strefí a navěky v štěstí procitne.