Košmár

Pomalu jsem vzala za kliku bílejch těžce nevkusně prosklenejch dveří od jeho pokoje a v duchu se modlila, aby to všechno byl jenom sen, ze kterýho mě můj mobil hlasitě probudí vyzváněnim tý odporný Samsungový melodie jako každý ráno.
Ale když jsem je otevřela, naskytla se mi podívaná na Něj v celé své kráse, jak se rozvaluje na posteli jako hadrovej panák, napůl přikrytej tmavěmodrou peřinou, s jednou rukou vystrčenou do prostoru mimo postel a s druhou položenou na propadlym hrudníku, kterej se v pravidelnym rytmu zvedal a klesal. Pusu měl otevřenou dokořán a po pokoji se rozlíhalo hlasitý a dutý chrápání.
Asi se budete divit, ale sevřelo se mi hrdlo zděšenim.